Devět křížů

Označenie miesta tragédií (nehody, vraždy atď.), stavanie rôznych pietnych znakov je všeobecne rozšíreným zvykom, ktorého korene možno hľadať v dávnej minulosti. V  nedeľnej prílohe maďarského denníka Új Szó (Vasárnapi Új Szó), vychádzajúceho v Československu, som v jednom čísle z roku 1972 objavila článok o mieste zvanom Deväť krížov, nachádzajúcom sa na úseku niekdajšej hlavnej cesty číslo 602 za Brnom, spájajúcej Bratislavu s Prahou. Na tomto mieste,  patriacom do katastra blízkej obce Lesní Hluboké, sa pri ceste dodnes týči deväť veľkých drevených krížov, v strede jeden veľký a po každej strane štyri menšie. V čase publikovania spomenutého novinového článku bol v prevádzke v blízkosti krížov podľa nich pomenovaný motorest. Autor článku okrem iného opisuje aj povesť o krížoch. Podľa neho  bol hlavným hrdinom  maďarský pocestný obchodník.1

Z Brna asi 28 km smerom na Jihlavu a Prahu bol postavený pomerne nový motel. Je príjemné zastaviť sa tu, nadýchať do pľúc čerstvý vzduch, a ani motoru neuškodí, ak sa po dlhej ceste trochu ochladí. Motel má zaujímavý názov: Deväť drevených krížov. Toto pomenovanie dostal podľa deviatich tesársky zhotovených krížov, postavených vedľa cesty. Nás zaujímalo, čo tu hľadajú tieto religiózne symboly v takom veľkom počte?
Deväť nemých drevených krížov sami o sebe nehovoria nič. Stoja tam na stráži na okraji ihličnatého lesa, zelené pozadie akoby uvoľňovalo ich pochmúrnosť. Žiadny nápis, žiadny odkaz, iba na jednom z krížov, na najväčšom je krucifix, čo trochu aj ruší celkový obraz. Napadne nás: čo keď je to masový hrob, a ani nie sme ďaleko od skutočnosti. Avšak nejde o vojnový pamätník, ale ako sa dozvieme, toto podivné stĺporadie pripomína udalosť z dávnej minulosti.
… Písal sa rok 1640, keď jeden uhorský obchodník putoval smerom na Jihlavu. Blízko obce Hluboké spadol, poranil sa a znovu nazbieral sily v dome istého miestneho roľníka. Celá rodina bola veľmi pohostinná, opatrovali cudzinca podľa svojich možností, za čo im bol veľmi vďačný. Najvďačnejší bol však slobodnej dcére domu, pretože jej dojemná starostlivosť a prívetivosť sa ukázali byť účinnejšími ako všetky liečivá. Náš pocestný obchodník teda požiadal krásnu dievčinu o ruku, ako zálohu nechal rodine aj väčšiu sumu peňazí a požiadal ich, aby naňho počkali, kým si vo svojej vlasti zariadi svoje obchodné záležitosti.
Kto vie, čo bolo v skutočnosti v pozadí vecí?… Bohatý snúbenec bol ďaleko, dievčaťu sa zdala doba čakania veľmi dlhá, a tak jeden miestny sedliacky mládenec, ktorý aj tak nebol srdcu mladého dievčaťa ľahostajný, jej začal znovu dvoriť. Nakoniec otec dievčaťa rozhodol, že na obchodníka nebudú dlhšie čakať a vytýčia deň svadby mladého páru. Aj by sa konala svadba, keby práve v ten deň nešťastná náhoda nepriviedla späť maďarského obchodníka, ktorý chcel splniť svoj sľub.
Svadobný sprievod smeroval zednej dediny, ktorá sa nazýva Veľká Bíteš, aby v tamojšom kostole kňaz požehnal mladý pár. Navrátený snúbenec sa v Domašove dozvedel, že jeho milá práve teraz prisahá vernosť – niekomu inému. V krčme si našiel spoločníka a nahovoril tohto mládenca, aby mu bol nápomocný pri potrestaní nevernej snúbenice. Pomstu vykonali tak, že najprv z úkrytu zastrelili nevestu a ženícha, potom nevestinho otca a svedka a zastrelili aj tri ženy zo svadobného sprievodu. Obchodník sa však zrejme zľakol následkov svojho činu, pretože nenechal nažive ani svojho spoločníka, aby nemohol svedčiť proti nemu a nakoniec nebol milostivý ani k sebe samému a spáchal samovraždu…
O všetkom svedčia len zažltnuté záznamy na fare v Ostrovačiciach a miestne tradície, pretože deväť drevených krížov pri ceste sa nemo týči k nebu.
Deväť drevených krížov pri Domašove po istom čase spráchnivie, vtedy vyhotovia a postavia nové, pretože krásna príroda, miestni obyvatelia i motel, postavený v lone ihličnatého lesa si zaslúžia, aby sa moderný pútnik zastavil a aby sa nielen nadýchal, ale trochu sa tu aj poobzeral.2

Príbeh ma zaujal, na internete som začala hľadať ďalšie informácie o Deviatich krížoch. Hľadanie bolo úspešné, našla som mnoho údajov k samotnému miestu i k povesti o Deviatich krížoch. V štúdii sumarizujem tieto poznatky, ktoré nastoľujú nové možné metódy a pramene národopisného bádania. Na jednej strane prezentujem, aký vplyv malo používanie internetu za posledných viac ako desať rokov na vznik a variáciu nových historiek, povestí, výkladov v súvislosti s miestnym názvom, resp. s istým typom drobnej sakrálnej pamiatky. Na druhej strane by som chcela poukázať na to, že v priebehu skúmania istých národopisných javov – v tomto prípade predovšetkým slovesného folklóru ( povier) – internet a tlačené médiá ako prameň nemožno vynechať. V auguste 2008 som mala možnosť navštíviť obe miesta3 a tam získané skúsenosti a pozorovania chcem tiež využiť.
Motorest – spomínaný v uvedenom novinovom článku – vedľa bývalej hlavnej cesty        č. 602, po postavení diaľnice D1 (1982) stratil svoj význam. Pomerne zanedbanú budovu motorestu v roku 1999 prebudovali na trojhviezdičkový hotel, ktorý bol v prevádzke pod názvom Rozálka. Na internete sa uvádzal ako „Hotel u Devíti křížů – Hotel Rozálka“. Neskôr bol premenovaný na „Hotel Annahof“ a výraz „u Devíti křížů” sa už nepridával.4 Logo hotela však nezmenili, ostalo také isté, ako keď sa nazýval „Rozálka“: v bielom poli vo vnútri modrej čiary v tvare veľkého písmena U je vyznačených deväť znakov kríža, z nich osem je modrých a prostredný červený, čo pravdepodobne symbolizuje niekdajšie krvavé udalosti pri Deviatich krížoch a odkazuje aj na prostredný najväčší drevený  kríž s kovovým korpusom.5
Od Deviatich krížov na vzdialenosť asi 2 km vedie diaľnica č. D1 a na jej oboch stranách (za Brnom smerom na Prahu vo vzdialenosti asi 28 km) vybudovali pre autá dve rovnaké odpočívadlá, zodpovedajúce moderným požiadavkám, spolu s reštauráciou a benzínovou pumpou. Obe miesta sa nazývajú „Motorest Devět křížů“.6
Vkosti niekdajšieho motorestu (dnes hotela Annahof) všetkých deväť veľkých drevených krížov stálo v dobrom stave, na ľavej strane v sklenenej informačnej vitríne, stojacej na kovovom stĺpe, si v troch jazykoch (česky, nemecky a anglicky) možno prečítať povesť viažucu sa ku krížom. Oproti krížom na druhej strane cesty, na búdke autobusovej zastávky je pripevnená tabuľa s nápisom: „Lesní Hluboké – Devět křížů“. Nápis na informačnej tabuli pri zastávke je: „Lesní Hluboké, motel Devět křížů“.7 Druhý nápis je pozoruhodný, pretože motorest s týmto názvom na tomto mieste už neexistuje, napriek tomu  názov autobusovej zastávky zostal.
Podľa Deviatich krížov nazvali aj poľnohospodárske družstvo v Domašove, založené  roku 1996 a fungujúce  ako akciová spoločnosť.8

Povesť o Deviatich krížoch na webovej stránke obce Lesní Hluboké9

Na úvodnej strane oficiálnej webovej stránky obce Lesní Hluboké so 170 obyvateľmi nájdeme krátky odsek:

V katastru obce stojí známých „Devět křížů”, ke kterým se váže pověst „O devíti křížích”  z r. 1540 o vyvraždění svatby, jež zosnoval s pomocníkem nešťastný milenec dívky z obce Hluboké, která se z popudu svých rodičů v onen den provdávala za jiného muže. Na památku této události zde stojí 9 dřevěných křížů. Dlouhá léta zde poskytovala všem lidem své služby malá hospůdka, zhruba od roku 1968 dosud pak známý motel 9 křížů.10

Na stránke obce, kliknutím na menu „Najstaršie dejiny obce – povesť o deviatich krížoch“,11 sa nachádza  bohatý materiál z rôznych prameňov k histórii Deviatich krížov.12 Ako prvé citujú z publikácie z roku 1900,13  kde sa už nachádzajú presné informácie vzťahujúce sa na čas postavenia a vysvätenia deviatich krížov, ale aj na samotný obrad:

V obvodě obecním jest u říšské silnice pověstných „9 křížů”. Jest to místo uprostřed hlubokého lesa, kde silnice náhle se zatáčí, a na vyvýšeném místě u samé silnice stojí 9 různě velikých křížů (prostřední se sochou). Postaveny jsou na památku, že r. 1540 přepaden zde byl svatební průvod z Bíteše jedoucí, přičemž 9 osob bylo zabito. Vypravuje se: Cestující obchodník jeda zdejšími lesy onemocněl a byl dcerkou jednoho zdejšího sedláka nalezen a doma u nich ošetřován. Když uzdraven odcházel, slíbil, že jednou přijede a vezme si svoji ošetřovatelku za ženu. Když skutečně za několik roků přijel a po ní se ptal, dověděl se, že právě má se selským jedním synkem v Bíteši oddavky. I vyčíhal svatební průvod a s myslivcem povraždil 7 osob, načež sám i s myslivcem svému životu učinil konec. („Krvavá svatba” v Čas. Č. Muzea, roč. II, sv. 3.). Kříže tyto staví vždy klášter Rajhradský;14 posledně se to stalo r. 1887 po sedmé, předtím r. 1824. Když posledně „9 křížů” dne 18. září 1887 bylo opatem a prelátem Benediktem Korčianem svěceno, byl tam nával lidí mnoho tisíc, a velká řada procesí z celého okolí až i do Brna. Tento výjev fotografoval na památku této slavnosti akademický malíř J. L. Šichan a popsal Jan Tiray.15

Iný variant povesti o krížoch sa cituje na základe literárneho prameňa z roku 1929:16

Dosti známa jest na Moravě pověst o původu Devíti křížů, stojících v lesní samotě nad Domašovem. – Dodnes hlásají truchlivou vzpomínku na svatbu, která zde tragicky asi před 300 lety zahynula.17
… Jdeme silnicí z Domašova směrem k Bíteši. Asi po 1 hod. cestě dojdeme k cíli. Po pravé straně silnice na paloučku stojí osudných Devět křížů s ponurým pozadím tajemně šumějícího lesa. R. 1640 (chyba v letopočtu –  pozn.aut.)byla zde zavražděna svatba, jejíž účastníci jsou tu pohřbeni
… Historie naší obce je poměrně těsně svázána s historickou pověstí o nešťastné lásce, která skončila tragicky právě v místech, kde nyní stojí 9 křížů. I když údajně nejsou k dispozici historické doklady o této pověsti, z dochovaných informací je známo, že při provádění zemních prací v těchto místech někdy v 60. a 70. létech 20. století, při budování inženýrských sítí pro tehdejší motel 9 křížů, narazili pracovníci prováděcí firmy na kosterní pozůstatky…

… Vraťme se tedy do r. 1539 a r. 1540 a sledujme dle vyprávění a záznamů v matrice události v tak jak se v tomto období odehrály v tehdejší obci Hluboké, dnešním Lesním Hlubokém …

V roce 1539 putoval lesní cestou, co stojí nyní devět křížů, koňský handlíř z Uher do Čech. Cestou se mu udělalo nevolno a zůstal ležet na zemi. Jel kolem sedlák z Hlubokého, z Velké Bíteše domů a viděl člověka ležet na zemi, naložil jej na vůz a dopravil domů. Tento sedlák měl velmi hezkou dceru, která ho ošetřovala a po uzdravení se handlíři zalíbila. Sedlák toho zpozoroval a hleděl tohoto muže se zbaviti. Bylo však pozdě, neboť tito dva si již slíbili věrnost. Handlíř pravil, že na rok odchází do světa, vydělat si nějaké peníze a za rok že si pro ni přijde a pojme ji za manželku. Ona tomu byla velice ráda a slib mu opětovala, že ho bude očekávat.
Během roku byla však přinucena od svých rodičů vzíti si jiného hocha, bohatšího. Vyrozuměla handlíře, kdy jde k oltáři s jiným. Handlíř touto zprávou byl nemile dotčen a zosnoval plán pomsty. Najal si pomocníka a opatřil střelnou zbraň, vybral nejvhodnější místo k tomuto činu, tam co stojí nyní devět křížů, a tam přepadli svatebčany. Handlíř řekl pomocníkovi, aby nevěstu nezabíjel, ten však nedbal a také ji zamordoval. Když viděl handlíř nevěstu mrtvou, zastřelil pomocníka, a potom sebe.
Na tomto místě je pochováno všech devět zúčastněných. Nevěsta leží uprostřed a po stranách jsou oba ženiši. Kříž levý často uhnívá a musí být obnovován. Pověst praví, že na tomto místě leží vrah, a proto kříž uhnívá. Kříže se světí jednou za sto roků a dávají všechny nové. Uhnije-li prostřední dříve, vymění se nový špalek a kříž stojí celých sto let.
Těmito lesy vede silnice a cestující, kteří po ní jedou nebo jdou, při vzpomínce na vyprávění se strachy zachvějí.18

Podľa údaja na tejto stránke „v roku 1985 bolo vyhotovených deväť nových krížov“, ale v texte sa nenachádza odkaz na to, že by ich vysvätili. Poznamenali však, že „povesť o Deviatich krížoch zo 16. storočia nie je historicky podložená“. Deväť krížov sa dostalo aj do erbu usadlosti, na ňom je vyobrazených deväť krížov: jeden väčší a osem menších, na vlajke obce je však už len jeden kríž.19  Obraz znaku obce sa nachádza na stránke obce, vytvorenej na Facebook-u.20

Ďalšie varianty príbehu o hlubockých Deviatich krížoch

Na webovej stránke motorestu Deväť krížov21 pri diaľnici D1 si možno prečítať skrátenú verziu príbehu, napísaného na základe materiálu v archíve fary v Ostrovačiciach, podľa ktorého sa dievčina v s otcom rozhodla, že nepočká na obchodníka, ale vydá sa za jedného miestneho sedliackeho mládenca.22
V ďalšej verzii príbehu majú účinkujúci konkrétne krstné mená. Meno obchodníka – Veleslav – už jednoznačne poukazuje na český pôvod, ale chýba motív, keď ho sedliak nájde chorého alebo raneného a zanesie ho do svojho domu. Nevesta sa volá Johanka a druhý ženích Jaromír. Tu musí obchodník odchádzať do vojny proti Turkom, odkiaľ sa vráti o tri roky, teda nie o rok ako v ostatných variantoch, a cestu kvôli zarobeniu peňazí. V tomto príbehu je chybne uvedená aj vzdialenosť krížov od diaľnice D1, nenachádza sa iba niekoľko desiatok metrov od nej, ale je od Deviatich krížov vo väčšej vzdialenosti – a takisto sa spomínajú časté dopravné nehody na diaľnici D1.

Devět křížů – mrazivý příběh vražedné lásky
Na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, několik kilometrů od Velké Bíteše, stojí v řadě u silnice obrovské dřevěné kříže. Připomínají devítinásobnou vraždu, která se tam odehrála v roce 1540.
Dávný příběh se začal odvíjet, když se kupec Veleslav zamiloval  v Lesním Hlubokém do sedlákovy dcery Johanky. Láska mezi nimi kvetla a oba si slíbili věrnost. Jednoho dne však vojsko povolalo Veleslava do války proti Turkům. Johanka slíbila, že na něho bude celé tři roky čekat. Když se na den přesně Veleslav vracel domů, cestou se zastavil v domašovské hospodě. Tam se dozvěděl, že se jeho Johanka právě vdává za místního mládence Jaromíra. Veleslav veden chorobnou žárlivostí zosnoval plán s místním revírníkem a když se svatební průvod vracel z Velké Bíteše, svatebčany postříleli. Pak Veleslav usmrtil i sebe.
Ani dnes tato lokalita nezůstává bez svého stínu. Pár desítek metrů od místa leží dálnice D1 a u ní známý motorest Devět křížů. V jeho blízkosti se často stávají tragické dopravní nehody.23

Krátky príbeh na jednej českej turistickej webovej stránke, popularizujúcej Deväť krížov, je skrátenou a čiastočne upravenou verziou vyššie citovaného variantu www.vendy.estranky.cz/ clanky/vite_ze/devet-krizu. Aj mená aktérov príbehu sa zhodujú, avšak v tomto sa nespomína, že Veleslav musel ísť bojovať s Turkami:

U 9 křížů se toto místo jmenuje podle dávné tragédie, která se zde stala. V roce 1540 se kupec Veleslav zamiloval do sedlákovy dcery Johanky z Lesní Hluboké. Chlapec však musel na vojnu a oba si slíbili věrnost a Johanka slíbila, že na něj bude 3 roky čekat. Když se voják vracel na den přesně domů, zastavil se v domašovské hospodě, kde se dozvěděl, že jeho milená si bude bráti místního mládence Jaromíra. Velice ho to nahněvalo a spolu se známým revírníkem, když se svatební průvod vracel z Velké Bíteše, svatebčany včetně nevěsty postříleli. Nakonec Veleslav zabil i sebe. Od té doby zde stojí 9 křížů aby připomínaly tuto dávnou tragédii. Je zajímavé, že v okolí 9 křížů a motorestu u něj stojícího je úsek na D1, kde je mnoho vážných nehod se smrtelnými následky. Prý to prokletí trvá dodnes.24

Na stránke rímskokatolíckej fary obce Hodslavice sa nachádza fotografia 9 krížov a môžeme si prečítať skrátenú verziu poviedky, na konci ktorej podotýkajú: „Fotka patří k připravovanému článku, seriálu o poutních místech.“ Je pozoruhodné, že nespomínajú fakt, že v čase socializmu kríže neboli vysvätené.

Stala se tam tragédie. Došlo tam ke zločinu, kdy zhrzený ženich s najatým pomocníkem vystříleli celou svatbu. Stojí tam teď devět křížů. Pod prostředním nevěsta, pod levým křížem od nevěsty leží vrah, zhrzený nápadník, pod pravým křížem od nevěsty leží ženich. Pod dalšími kříži leží ostatní svatebčané a pomocník vraha, místní myslivec, který zastřelil v rozporu s dohodou též nevěstu a pak byl sám zastřelen zhrzeným nápadníkem, který potom spáchal sebevraždu zastřelením. Kříže jsou každých sto let opakovaně svěceny a koná se při této příležitosti mše svatá. 25

Koncom roku 2010 vo Veľkom Bíteši založili chovateľskú stanicu psov, ktorú pomenovali Chovatelská stanice „Od devíti křížů“. Na webovej stránke tejto stanice sa nachádza fotografia a variant poviedky o týchto krížoch pod názvom  Tradice devíti křížů u silnice z Velké Bíteše do obce Lesní Hluboké :

Když se dnes řekne „Devět křížů“, tak to většinou bývá v souvislosti s dopravní situací na dálnici D1. Pokud ale v dnešní uspěchané době budete mít chvíli čas, sjeďte na 168. km dálnice D1 a odbočte směrem na Velkou Bíteš. Asi po 100 metrech uvidíte po své pravé ruce stát u silnice na okraji lesa 9 mohutných dřevěných křížů, které zde již několik století připomínají tragický osud jedné lásky…
Podle vyprávění a záznamů v kronice a matrice zachovala se nám následující zpráva o vzniku devíti křížů u cesty do Lesního Hlubokého, kolem roku 1540. V roce 1539 putoval lesní cestou, co stojí nyní devět křížů, koňský handlíř z Uher do Čech. Cestou se mu udělalo nevolno a zůstal ležet na zemi. Jel kolem sedlák z Lesního Hlubokého z trhu ve Velké Bíteši domů a viděl člověka ležet na zemi, naložil jej na vůz a dopravil domů. Tento sedlák měl velmi hezkou dceru, která ho ošetřovala a po uzdravení se handlíři zalíbila. Sedlák to zpozoroval a hleděl tohoto muže se zbaviti. Bylo však pozdě, neboť tito dva si již slíbili věrnost. Handlíř pravil, že na rok odchází do světa, vydělat si nějaké peníze a za rok že si pro ní přijde a pojme jí za manželku. Ona tomu byla velice ráda a slib mu opětovala, že ho bude čekat. Během roku byla však přinucena od svých rodičů vzíti si hocha jiného, bohatšího. Vyrozuměla handlíře, kdy jde k oltáři s jiným. Handlíř byl touto zprávou nemile dotčen a zosnoval plán pomsty. Najal si pomocníka a opatřil střelnou zbraň, vybral nejvhodnější místo k vykonání pomsty, tam, co nyní stojí devět křížů, a tam přepadli svatebčany vracející se z kostela ve Velké Bíteši. Handlíř řekl pomocníkovi, aby nevěstu nezabíjel, ten však nedbal a také ji zamordoval. Když viděl handlíř nevěstu mrtvou, zastřelil pomocníka, a potom sebe. Na tomto místě je pochováno všech devět zúčastněných. Nevěsta leží uprostřed a po stranách jsou oba ženiši. Kříž levý často uhnívá a musí být obnovován. Pověst praví, že na tomto místě leží vrah a proto kříž častěji uhnívá. Kříže se světí jednou za sto roků a dávají se všechny nové. Lidé kteří jedou nebo jdou po cestě vedoucí těmito lesy kolem vztyčených devíti křížů, se při vyprávění a vzpomínce na tragickou událost strachy zachvějí…26

Blog Marcela Bystroňa27

Z hľadiska našej témy ide o veľmi dôležitú webovú stránku, pretože sa tu  nachádza  dlhší variant povesti o  krížoch, a tiež aj novšie príhody, súvisiace s  autonehodami na diaľnici D1.  Zostavovateľ stránky  Marcel Bystroň uvádza tému nasledovnými riadkami:

Je dálnice D1 prokletá? Kletba Devíti křížů
Celá „déjednička“ nás každý den děsí svými autonehodami. Proč na ní ročně umírají desítky lidí? Je tato stavba prokletá, nebo je prokleté místo, kde se nachází? V každém případě fenomén této dálnice nahání – nebo by měl nahánět – hrůzu všem řidičům, kteří se na ní ocitnou.

Domašovský trojúhelník – Velká Bíteš – Lesní Hluboké – Domašov
Asi třicetikilometrový úsek s nejčastější nehodovostí se nachází v okolí Domašova. Podle dálniční policie k tomu neexistuje žádný rozumný důvod. V těchto místech je dálnice přehledná a stav vozovky uspokojující. Co má zde na svědomí tak častou frekvenci havárií. Hraje v tom roli, že se v bezprostřední blízkosti nachází místo zvané U devíti křížů, které už téměř 470 let obestírá závoj otřesné tragédie?28

Ďalej možno čítať dlhšiu verziu povesti o  krížoch, rozčlenenú do viacerých kapitol. Objavuje sa tu nový motív, podľa ktorého obchodníka na jeho ceste prepadne banda zbojníkov, zraní sa aehoch  zbojníkov nespomínajú. Nové sú aj údaje vzťahujúce sa na počet a „typ“ zbraní.
Slib lásky až za hrob
Je Léta Páně roku 1539, Domašovskými lesy putuje uherský koňský handlíř.29 Když je na místě, kde dnes stojí devět křížů, ozve se rána z pistole a handlíř padá z koně. Je postřelen do nohy. Z okolního lesa vybíhá loupeživá horda s ukrutným výrazem ve tváři. Jen díky tomu, že se nevzpouzí a prosí o milost, je ušetřen. Dostane jen ránu do hlavy, po níž upadne do bezvědomí. Takto ho najde večer sedlák, který se právě vrací z trhu ve Velké Bíteši. Naloží raněného handlíře na povoz a odveze ho na svůj statek do Lesní Hluboké, kde žije se svou dcerou. Ta handlíře kurýruje několik týdnů, dokud mu není lépe. Sedlák pozná, že se mezi jeho dcerou a raněným mužem začíná rodit citové vzplanutí, ale nechce chudého ženicha a snaží se, co nejdříve hosta vystrnadit. Uherský obchodník je odhodlán odejít a vrátit se s penězi, které by jeho budoucího tchána mohly obměkčit. Loučí se v slzách se svou milou a slibují si lásku až za hrob.

Zrada a nespravedlnost
Za několik měsíců se koňský handlíř vrací zpět do Lesní Hluboké. Prodal svůj dům          v Uhrách, podařilo se pár dobrých obchodů a má dost peněz na to, aby mohl požádat  o ruku své lásky. Projíždí Domašovem a odpočine si na chvíli v místním hostinci. Tam ho zasáhne zdrcující zpráva – za dva dny se bude jeho dívka vdávat. Její otec vyjednal sňatek s bohatým mladíkem z Velké Bíteše. Uherský obchodník cítí velkou nespravedlnost a rozhodne se jednat. Zaplatí místnímu myslivci celým svým jměním za pomoc s krvavým plánem. Až půjde svatební průvod z kostela ve Velké Bíteši na nevěstin statek k oslavám a hodování, počíhají si na něj oba na místě, kde byl handlíř před rokem přepaden. Všechny zabijí, jen nevěsta musí vyváznout, aby ji mohl pojmout za svou právoplatnou manželku.

Masová vražda
Jak se domluvili, tak se stalo. Nic netušící průvod s nevěstou, ženichem a pěti příbuznými jde pomalu pěšinou Domašovskými lesy. Hajný a handlíř z Uher mají čtyři arkebuzy (dlouhé palné zbraně) a šest pistolí, aby nemuseli znova nabíjet a neztráceli tak drahocenný čas. Svatebčané jsou od nich vzdáleni už jen na třicet metrů. První dvě rány míří přesně do hlavy nevěstina otce a hrudníku matky ženicha. Křik, kouř ze zbraní a další výstřely do zmateného davu. Oba střílejí, dokud hlasy svatebčanů neutichnou. Po chvíli, až se zvedne dým ze střelných zbraní a klesne prach zvířené pěšiny, vidí dva nešťastníci sedm krvavých těl. Jaká hrůza přepadne handlíře, když uvidí svou vyvolenou s prostřelenou hlavou! Začne proklínat Boha a pak se otočí na svého pomocníka, který zřejmě nevěstu zasáhl. Zamíří na něj a vystřelí. Myslivec se skácí mrtev k zemi a vrah poklekne ke své nevěstě. Zvedne její hlavu levou dlaní a pravou rukou otočí pistoli ke svému srdci. Bezmocně zmáčkne spoušť. 30

9 křížů bylo posvěceno benediktiny
Krvavou svatbu připomíná i deska v Lesní Hluboké, kde se tragédie odehrála. Podle některých vyprávění se rok po krvavé svatbě začal v okolí objevovat přízrak nevěsty, který se zjevoval všem svatebčanům a lidem majících cokoliv společného se svatebním obřadem. Na místě události bylo vztyčeno devět křížů a benediktinští mniši z rajhradského kláštera tyto kříže posvětili. Když kříže po letech ztrouchnivěly, postavili benediktini nové a opět je posvětili. Toto posvěcení mělo vydržet další století a nejméně každých sto let se mělo opakovat. „Když posledně 9 křížů dne 18. září 1887 bylo opatem a prelátem Benediktem Korčianem svěceno, byl tam nával lidí mnoho tisíc, a velká řada procesí z celého okolí až i do Brna.“ Toto je poslední dochovaná zmínka o svěcení devíti křížů, zaznamenána kronikářem z Lesní Hluboké. Lhůta sto let, po kterou mělo svěcení zažehnat ďáblovy plány, vypršela roku 1987. Tedy před jedenadvaceti lety! Je přízrak mrtvé nevěsty opět mezi námi?31

Na tejto webovej stránke sú uvedené aj tri príhody, podľa ktorých vracajúci sa duch zavraždenej nevesty spôsobuje nehody, kvôli nej vodiči strácajú vládu nad volantom. Je pozoruhodné, že v týchto príhodách všetky obete majú niečo spoločné so svadbou. V prvom príbehu smrteľná obeť práve odchádza na svadobnú cestu, v druhom bol obeťou vojak, ktorý mal pred svadbou a v aute tretej smrteľnej obete boli svadobné koláče.32

Přízrak mrtvé nevěsty
Skřípění brzd, levý přední blatník se dotkne svodidel a rotující fabie se otáčí do protisměru, opět náraz do svodidel, který vymrští auto do dvoumetrové výšky a převrací na střechu. Praskají rámy karosérie, střepy skla dopadají na vozovku. Je ticho.
Tato nehoda se stala na stošedesátémprvním kilometru naší nejstarší dálnice D1 u Do­mašova v okrese Brno-venkov. Posádku fabie tvoří novomanželé, kteří právě jedou          z Brna na Ruzyňské letiště. Čeká je svatební cesta s plavbou v Karibiku. O kus dál zastavuje renault, který se řidička fabie snažila předjet a přitom z nepochopitelných důvodů prudce strhla volant vlevo. Řidič renaultu vytáčí číslo záchranné služby, jde k troskám auta a pokouší se nahmatat puls nejdříve spolujezdci. Marně. Později z lékařské zprávy zjistíme, že došlo k přerušení míchy v oblasti páteře. Ale řidička ještě dýchá, chroptí a její zachránce se ji pokouší uklidnit. Zřetelně slyší její slova „Byla tam!“ a „Já ji viděla…“ Zeptá se, co viděla. Její odpověď přičte šoku:„Nevěstu!“33

Voják zešílel hrůzou
V roce 1989 se nacházela ve Zbraslavi u Brna vojenská posádka stavebního vojska.       V prosinci dostal jeden z vojáků základní služby telegram, že jeho snoubenka s ním čeká dítě a rodiče připravují svatbu. Voják – řidič vojenského nákladního auta – byl radostí bez sebe a chtěl to patřičně oslavit. Spolu s dalšími dvěma kamarády si vyrobili falešný příkaz k výjezdu a večer už všichni tři vojáci v maskáčích oslavovali v hospodě ve Velké Bíteši. Při zpáteční cestě z Velké Bíteše do Zastávky u Brna vyjela vojenská „vejtřaska“ ze silnice. Všichni vyvázli s lehkými zraněními. Až potud se výpovědi všech aktérů shodují. Ovšem následující události lze zrekonstruovat jen velmi obtížně. Řidič se po nehodě třásl v šoku a nebyl schopen slova. Když se ho snažili kamarádi uklidnit, začal řvát, že viděl ducha. Prý se na silnici zničehonic zjevila žena v bílém rouchu, dívala se mu přímo do očí a pak se podivně usmála. Řidič zareagoval pozdě a najel autem do postavy, která prošla jeho tělem. Byl posedlý myšlenkou, že má ducha stále v sobě a když se ho kolegové dotkli, byla jeho kůže mrazivě studená. Pak utekl do lesa. Druhý den ho našli v nedalekém kolejišti. Jeho tělo bylo roztaháno vlakem na padesáti metrech. Oficiální verze pak zněla, že se vracel podnapilý z vycházky na posádku a cestou usnul na vlakové trati. Vybrala si snad mrtvá nevěsta svůj krvavý svatební dar?34

Smrt při havárii kamiónu
Dalším případem, který má znaky „blízkého setkání“ s přízrakem nevěsty, je turecký kamión, který se vrací z Amsterdamu do Istanbulu. Řidiči kamiónů mají, co se týká přestávek na odpočinek, velmi přísná pravidla, ale i tak nejsou po několikadenní jízdě před únavou uchráněni. Je šero a lehce mrholí, počasí v ničem výjimečné pro podzimní, říjnový den. Řidič má ještě pár hodin, než bude muset udělat nucenou přestávku, a proto se snaží dojet aspoň k Brnu na odstavné parkoviště, aby tam mohl přespat. V CD přehrávači zní turecká popová hudba a najednou řidič ucítí zápach kouře. Přesto Turek nezastavuje a jede dál. Po několika kilometrech je v kabině větší šero, než za okny auta a nenápadný kouř štípe do očí. Řidič slzí a podívá se dolů k pedálům pod nohy, odkud vyšlehl krátký plamen. Nohama se snaží plamen udusit a přestává sledovat silnici před sebou. Když znova zvedne oči, spatří několik desítek metrů před sebou dítě. Snaží se brzdit, ale těžký kamión se žene dál proti stojící postavě, která jakoby neměla pud sebezáchovy a zůstává stát. Řidič manévruje, ale stejně do dítěte vrazí nejméně padesátikilometrovou rychlostí, násobenou váhou auta.
Kamión se převrací na bok a po pár vteřinách do něj vráží osobní automobil. Řidič v tomto autě nestačil ubrzdit a jeho život končí v okamžiku nárazu do návěsu. Nešťastný turecký řidič se při příjezdu záchranné služby jen drží za hlavu a pořád dokola opakuje špatnou angličtinou, že zabil dítě. Policie na místě neobjevila žádné stopy svědčící o tom, že na silnici byla další osoba… Můžeme se dohadovat, že dítě, které řidič viděl, bylo přízrakem mrtvé nevěsty,35 a to ze dvou důvodů. Zaprvé, z vysoké kabiny kamiónu se může zdát postava nevysoké ženy natolik drobná, že ji lze považovat za dětskou. A za druhé podle popisu bylo údajně přejeté dítě celé v bílém. A jakou měl turecký řidič spojitost se svatebním obřadem? Zřejmě žádnou, ale na zadním sedadle osobního auta, jehož řidič havárii nepřežil, bylo několik krabic svatebních koláčů…36

Skrátené a prepracované varianty vyššie uvedených troch príhod neskôr publikovali k článku o častých nehodách na diaľnici D1 v internetovej podobe časopisu Aha.37 Marcel Bystroň pripojil k vyššie uvedeným príhodám nasledovný komentár:

Tento materiál je záměrně napsán jako mystery story. Osobně jsem přesvědčen, že za 99% nehod na D1 můžou špatní řidiči. Ale přece jen může existovat mizivá možnost, že popsané události jsou pravdivé. Pokud máte svědectví o přízraku na dálnici D1, neváhejte mě kontaktovat na mém emailu a budu se dál tímto fenoménem zabývat.38

Na fóre v súvislosti s vyššie spomenutým možno nájsť viacero príspevkov. Väčšina diskutujúcich verí príbehom súvisiacim s Deviatimi krížmi.

Tonicka (2008. 12. 21.): K ochraně poslouží znamení kříže při průjezdu. Dřívější vysvěcení plnila svůj účel. Ceremoniál je třeba zopakovat a požádat duši o odchod dimenze, jež jí přináleží .39

Zcek (2008. 12. 19): pomoc! Jste mě vystrašil!!! Jezdím tam často a teď se už pořád budu bát!!!40
Z nasledujúceho príspevku je zrejmé, že Bystroňom opísané príbehy boli publikované aj         v časopise Epocha:

Kojak (2008. 11. 22.): epocha – Dneska jsem četl váš článek v časopisu Epocha,41 je pěkně napsán, ani jsem u čtení nedutal a čekal na konec. Takovéhle záhady mám rád a věřím že je na tom něco pravdy. Nestalo by za to zjistit případně zajistit nové posvěcení oněch devíti křížů? …. člověk nikdy neví.42

Ďalší prispievateľ referuje o vlastnom zážitku na diaľnici D1:

Jst1951 (2008. 11. 21.): Mám také zkušenost z těchto míst, ale ne s nevěstou. Projížděl jsem tímto úsekem a najednou mi připadalo, že všichni včetně mě zešíleli. Byl mlha, jel jsem doslova v lavině aut,která se řítila jako smyslů zbavená vpřed. Mě bylo jedno kestli nabouráme, nebo ne, dokonce jsem se těšil na smrt. Toto vše přešlo naráz těsně před posledním stoupáním k Brnu. Mlha auta, vše bylo naráz pryč, provoz naprosto normální. Od té doby vždy před odpočivadlem u Devítí křížů dělám znamení kříže. již nikdy jsem se s takovým fenoménem nesetkal. 43

Materiál z blogu Marcela Bystroňa44 možno nájsť aj na stránke zaoberajúcej sa paranormálnymi a mystickými javmi. V súvislosti tu možno čítať aj ďalšie príspevky:

Black master (2009. 1. 18.): No takže po D1 asi pred svadbou nepôjdem. Alebo vlastne nepôjdem vôbec lebo diaľničné známky sú drahé a zbytočné. Ale ináč zaujímavé čítanie.45

Ďalšie varianty

Na českej webovej stránke „otázky“, na otázku prispievateľa ILIINES: „Poznáte tajomstvo 9 krížov na diaľnici D1?“, odpovedala „hahulka 11“, odvolávajúc sa na vyššie spomenutú webovú stránku:

Známý motorest Devět křížů totiž leží jen pár set metrů od dějiště masové vraždy, která se poblíž obce Lesní Hluboké odehrála přesně před 470 roky. Během svatebního průvodu zde bylo usmrceno devět lidí včetně dvou vrahů. V dějišti krvavé svatby bylo později vztyčeno devět dřevěných křížů, které benediktinští mniši každých sto let vysvěcovali. Naposledy 18. září 1887 (včera tomu bylo přesně 123 let). Na místě tragédie se podle různých svědectví objevuje duch mrtvé nevěsty, který prý také stojí za vysokou nehodovostí v tomto jinak přehledném úseku.46

Na stránke predstavujúcej pamätihodnosti Domašova a okolia pod titulom Zajímavá místa     v Domašově a okolí  podávajú skrátenú verziu príbehu, v ktorom spomínajú konského kupca, ktorý bol v ohrození života kvôli únave a nie preto, že by ho napadli zbojníci, ako sa to uvád­za v ostatných variantoch.
Devět křížů
Lokalita Devět křížů se nachází na cestě do Velké Bíteše nedaleko obce Lesní Hluboké (dříve Hluboké). Je to památka na “mord”, který se zde odehrál 1540.
V roce 1539 tady zabloudil koňský handlíř, kterého před smrtí vysílením v hlubokých lesích zachránil místní sedlák. Handlíř se zamiloval do jeho dcery a slíbili si věrnost. Pak odjel do světa vydělávat peníze. Když se po roce vracel, dozvěděl se v hospodě, že jeho milá má právě svatbu. Zhrzený handlíř si najal pomocníka a počkali si na svatební průvod, který se právě vracel. Všechny postříleli, nakonec padl i pomocník a vlastní rukou i nešťastný handlíř.
Na tomto místě je pochováno všech devět zúčastněných. Nevěsta leží uprostřed a po stranách ženiši. Tyto kříže jsou jednou za 100 let obnoveny a znovu posvěceny…47

Na webovej stránke usadlosti Skřivanov, ležiacej blízko dediny Lesní Hluboké, predstavujú            v turistickej ponuke pozoruhodnosti v údolí Bieleho potoka. V súvislosti s motorestom Deväť krí­žov spomínajú aj históriu krížov. Podľa tohto variantu odmietnutý snúbenec zabil deväť ľudí, a keďže nespomínajú spoločníka, možno to chápať tak, že  sám zabil aj svoju niekdajšiu snúbenicu. V tomto krátkom príbehu sa nespomína, že by aj jeho samotného pochovali na tomto mieste:

Oblíbený motel u dálnice D1, pojmenovaný podle nedaleko stojících skutečných devítí dřevených křížů. Připomínají tragédii z r. 1540, kdy zde odmítnutý nápadník zavraždil devět svatebčanů včetně ženícha a nevěsty. Oběti byly pochovány na místě vraždy a nad jejich hroby vztyčeny kříže.4

Bytosť s netopierymi krídlami – motýlí človek („Mothman“), patogénna zóna

Ako vysvetlenie pre oveľa častejšie dopravné nehody na diaľnici D1 než je obvyklé, okrem už vyššie uvedených príbehov o mŕtvej neveste sa nedávno zrodili aj také, ktoré tieto nehody dávajú do súvislosti s objavením sa nadprirodzených bytostí. K jednej takejto poverovej postave – k bytosti s netopierymi krídlami – sa viaže aj nasledovný príbeh, objavujúci sa na viacerých webových stránkach:

Na dálnici D1, asi 30 km od Brna se nachází lokalita se jménem “Devět křížů”. Po obou stranách čtyřproudové vozovky jsou vybudovány občerstvovací stanice s benzinovou pumpou a motorestem. Právě zde, na úseku dlouhém přibližně dva kilometry, se odehrála celá řada nehod se smrtelnými následky (smrťáky).
Viníkem nehod byl vždy nepozorný nebo neukázněný řidič, který se řítil vysokou rychlostí. Avšak někteří motoristé, kteří v těchto místech havarovali a přežili, vypovídají o podivném fenoménu. Tvrdili, že vždy krátce před nehodou zahlédli na silnici obrovskou postavu s roztaženými netopýřími křídly. Tato bytost prolétla jejich autem, vyděsila je a následně havarovali.
Že se nejedná jen o přelud unavených řidičů, to potvrdila i řada spolujezdců. Také oni si v mnoha případech všimli tajemné postavy. Někteří si dokonce všimli, že při průletu přízraku zkrz vozidlo se uvnitř prudce ochladilo.49
Na fóre Záhady, patriacom k inej webovej stránke,50 dali nehody na diaľnici D1 do súvislosti s nadprirodzenou bytosťou, ktorá sa objavila v usadlosti Point Pleasant v americkom štáte Virginia, tzv. motýlím mužom (Mothman), ktorý predpovedal katastrofy. Na spomenutom fóre píše Vlastimil Vávra 5. januára 2007 nasledovné:

Dobrý den, nedávno jsem slyšel o zahadách v městečku v oblasti Virginie jménem Point Pleasant a jakémsi motýlím muži, který lidem předpovídal katastrofy. Například velmi známá katastrofa 15. listopadu 1967 kdy se zřítil most v tomto městě a zemřelo tehdy 46 lidí. Pokud by jste měl někdo informace o tomto případu, byl bych velice rád kdybyste mi mohli napsat více informací. Díky…

Pod titulom Motýlí muž v České republice J. Martin 10. februára 2007 píše:

Slyšel jsem, že se motýlí muž zjevil také několikrát i v České republice a sice nedaleko motorestu Devět křížů u Brna na dálnici D1. Zjevil se najednou pár metrů před jedoucím vozem a jakoby projel jím. Nevím ale zda jeho zjevení tehdy znamenalo i blížící se neštěstí, jak tomu bylo při zjevení v Point Pleasantu (West Virginia, USA).51

V. Vávra na to reagoval 10. februára 2007 pod názvom „Motorest Devět křížů“ nasledovne:

Něco málo k odpovědi zjevení u Brna…. posouďte sami zda jde o souvislost… nehoda byla dosti tragická…52

Na stránke používateľa „karis“ sa nachádza dlhší článok na tému Motýlí muž s dvoma obrázkami o tejto záhadnej postave.  Medzi inými môžeme prečítať aj obsah amerického filmu Proroctvo z temnôt, v ktorom spracovali zjavenie sa Motýlieho muža vo Virgínii, v mestečku Point Pleasant. Karis podotýka, že nadprirodzená bytosť

… Údajně měl předpovědět zřícení dolu v Německu roku 1978, zemětřesení v Mexico City v roce 1986 a dokonce i tak známé tragédie jako jsou výbuch Černobylu a 11. září 2001.
Při svém lovu informací jsem si pročítal i diskuze k článkům a zjistil jsem, že komentáře jsou občas ještě zajímavější než články samotné. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že se s něčím podobným setkali nebo někdo z jejich blízkých. Prý je i znám případ Motýlího muže viděného v české republice. Mělo se tak stát nedaleko motorestu Devět křížů, kde měl předpovědět vážnou dopravní nehodu na dálnici D1.
(…) Jak tedy naložit s záhadou Motýlího muže? Máme věřit, nebo to všechno odsoudit jako snůšku blábolů? Nemůžeme ale přehlížet, že mnoho svědků nezávisle na sobě uvádí velmi podobné popisy. Rudé, hypnotické oči, překvapující letové vlastnosti, nehybnost křídel při letu a další. Také by jsme si měli uvědomit, že mnozí z těch, kdo Motýlího muže viděli a nebáli se to říct na veřejnosti, byli slušní a do té doby nijak odlišní občané. Nazvat je tedy nějakými blázny, fanatiky a podobně je zcestné. Já osobně si Motýlího muže zařadím mezi další spoustu záhad, o kterých si myslím, že nemohou být přehlíženy. Naše pojetí světa je dosti ploché a to že něco neznáme, neznamená, že to neexistuje!53 – vyvodí autor konklúziu.

Geopatogénna zóna

Časté nehody a ich miesto obvykle vyvolajú záujem ľudí, vznikajú rôzne teórie na ich vysvetlenie. Na jednej stránke o ľudovom liečiteľstve možno nájsť záznam, podľa ktorého veľký počet nehôd na diaľnici D1 je spôsobený tým, že prechádza cez geopatogénnu zónu.

Velkým problémem jsou silnice, které byly postaveny v GPZ. Často se zde vyskytují těžké nehody. Příkladem je dálnice D1 – oblast Devět křížů. 54

Podobné výklady a rôzne príbehy sa rozšírili aj v súvislosti s 88. kilometrom na trase Brno–Praha, kde sú tiež časté dopravné nehody. Tu utrpel smrteľnú haváriu aj Alexander Dubček (1921–1992), politik, vedúca osobnosť Pražskej jari. Príčiny vysvetľujú rôzne, napríklad: v stometrovom okruhu zomrelo v stredoveku na tomto mieste veľmi veľa ľudí násilnou smrťou a na tomto priestranstve bolo aj popravisko. V 40. rokoch tu zabili sedem ľudí, ich duchovia sem teda privodili časté nehody.55

Deväť krížov v iných žánroch

Okrem početných variantov povesti na internete sa motív Deviatich krížov objavuje aj             v iných žánroch. Tragický príbeh spracovala napríklad aj brnianska folková kapela Mězitím.56 Ich skladbu Deväť krížov možno stiahnuť z internetu.57 Text piesne sa v niektorých detailoch líši od ostatných variantov, niektoré motívy chýbajú, avšak nachádzame aj nové. Dej sa začína obrazom modliacej sa nevesty, kľačiacej pri  oltári v kostole.

Devět křížů
Na stěnách chrámu stíny se dlouží, jen před oltářem klečí dáma.
Na těle roucho nevěsty Boží, modlí se a prosí Pána.
Rok a osmnáct dní je pryč a slíbil, že se jí vrátí.
Rok a osmnáct dní, ona se teď trápí.

Ref.:
Ví, Bůh to ví, jenom Bůh to ví čí ruce spojí.
Ví, Bůh to ví, lásku se smrtí, devět křížů vypráví.

Na stěnách chrámu stíny se dlouží, ona ví, že těžko se jí vrátí.
Vymění roucho nevěsty Boží, za bílý závoj bílý šaty.
Rok a osmnáct dní je pryč ona ví, že se to stává.
Rok a osmnáct dní, s jiným mužem se dnes vdává.
Ref.
Ví, Bůh to ví, jenom Bůh to ví čí ruce spojí.
Ví, Bůh to ví, lásku se smrtí, devět křížů vypráví.

Kostel a růže, prsteny ryzí, svatebních je kolem tisíc květů.
Ty kráčíš s mužem, co je ti cizí, máš říct jedno slovo, jednu větu.
Slib až do konce dnů, tvůj slib, který tvoji věrnost dává.
Slib až do konce dnů, smutná, co se vdává.
Svatební kočár, zvony ti zvoní, nevěsta co večera se bojí.
Do ticha výstřel zaržání koní, zahalený muž tam v cestě stojí.
Tvář, ty dobře ji znáš, jeho tvář, proč jsi najednou tak bledá.
Žal i naději vzal, znovu pušku zvedá.

Ref.
Ví, Bůh to ví, jenom Bůh to ví čí ruce spojí.
Ví, Bůh to ví, lásku se smrtí, devět křížů vypráví.

Modli se k Pánu zašeptej amen, když slunce večer barvu krve mívá.
Dávno je z chrámu popel a kámen, jen v rozvalinách vítr píseň zpívá.
On, ona a on, jak stín, už jsou spolu, už jsou svoji.
Vím, že je slyšet zvon, kde 9 křížů stojí.58

Na stránke zaoberajúcej sa filmovým festivalom Finale, ktorý sa usporadúva v Plzni, sa môžeme v rubrike Nové filmy v súvislosti s premietnutými filmami na 16. filmovom festivale (2003) dočítať, že „Na tomto festivale boli v prevahe dokumentárne filmy a prvý súťažný film, ktorý som videl, bol dokumentárny film o Deviatich krížoch, kde majitelia rovnako pekne spomínajú na prezidenta Zápotockého59 ako na Havla.60 Kolobeh na diaľnici je podobný ako kolobeh života. Aj Deväť krížov sa vymení každých 100 rokov.“61 Žiaľ, na webovej stránke filmového festivalu62 som nenašla viac údajov o obsahu filmu.
Podľa informácií na istej stránke český hudobný skladateľ Karel Odstrčil zložil  roku 1989 operu-balet s názvom Devět křížů, ktorej libreto napísal Jaroslav Somes. Presnejšie údaje         o ob­sahu diela som takisto nenašla.63
Na internete možno objaviť aj viacero literárnych diel súvisiacich s témou tejto povesti. Prvý riadok básne neznámeho autora s názvom Nedoplazím se znie takto: Devět křížů při křižovatce, avšak ďalšie riadky básne sa neviažu k tomuto miestu, nie je tu ani jediná zmienka poukazujúca na udalosti viažuce sa ku  krížom.64 Na „Amatérskom literárnom serveri“ Liter.cz si možno prečítať báseň s názvom Devět křížů, ktorá bola vložená 24. júla 2008, autorom je „v.hercik“.65 Na iný literárny portál sa 15. septembra 2010 dostala báseň Deväť krížov od autora menom Kai.66 Na webovej stránke  „Český jazyk – literatura aneb studentský underground“  v rubrike Slohové práce – povídky je tiež uverejnený niekoľkostránkový príbeh          s názvom Devět křížů. Autorka spracovala povesť o krížoch v podobe detektívneho príbehu. Dej sa odohráva v Londýne a dvaja slávni detektívi, Sherlock Holmes a Poirot, sa spoločne pokúšajú rozuzliť záhadu.67
Na webovej stránke Českého rozhlasu v rubrike Česko – země neznámá upozorňujú na reláciu plzeňského rádia o Deviatich krížoch, priložená je aj fotografia krížov. Relácia bola odvysielaná v septembri 2006. Prostredníctvom rozhlasu mohli spoznať tento príbeh aj tí, ktorí nepoužívajú internet, ale aj tí, ktorí síce internet používajú, ale neboli na stránkach zaoberajúcich sa históriou krížov. Spomenutú reláciu dávali do pozornosti poslucháčov nasledovnými riadkami:

Devět krvavých vražd – takovou pečeť si už půl tisíciletí nese místo, které leží na samých hranicích Vysočiny a jižní Moravy. Řidiči, kteří jedou po nejstarší české dálnici z Brna do Prahy, ho důvěrně znají. To místo se jmenuje Devět křížů, a když tam natáčel reportér Petr Zettner, mravenčily mu při tom nohy. Pojďte si s námi příběh Devíti křížů poslechnout.68

Obrazový materiál, reklamy a stručné informácie o Deviatich krížoch na internete

Na rôznych aukčných stránkach sa často ponúkajú pohľadnice o Deviatich krížoch. Kríže sú na nich čo do rozmerov i formy zhodné s dnešnými.69 Na stránke venovanej výtvarným dielam sa nachádza fotografia  českého umeleckého fotografa Jindřicha Štreita70 z roku 1989, na ktorej päť mníšok kľačí a modlí sa pred Deviatimi krížmi, presnejšie pred prostredným, najväčším krížom.71 Na svoju webovú stránku vyložil 27-ročný Jan Kovarik deväť farebných fotografií o Deviatich krížoch s názvom „Kdesi u D1“,72 na inej stránke  možno nájsť až desať záberov z tohto miesta.73 Mohla by som pokračovať ďalej, veď na svetovej sieti sa nachádza nespočetné množstvo takýchto stránok a ich počet sa postupne zvyšuje.
O niekdajšom motoreste pri Deviatich krížoch bola kedysi tiež vyhotovená fotografia – podobne ako  o ostatných dôležitejších reštauračných zariadeniach – na účely reklamy, malý obrázok v podobe nálepky. Takmer vždy sa nachádza na niektorej aukčnej stránke. Z takejto stránky máme aj informáciu, že v motoreste Deväť krížov pri diaľnici D1 kedysi  podávali nápoje v pohároch zdobených emblémom tohto podniku, a tento pollitrový pohár dnes ponúkajú za 900 Kč.74 Pohľadnicu o niekdajšom motoreste pri Deviatich krížoch som objavila na jednej nemeckej aukčnej stránke.75 Na nej však nie je vyobrazených deväť drevených krížov, ale iba 3×3 znaky kríža, usporiadané v drobnom štvorci.
Na stránke predstavujúcej objekty zhotovené z kameňa (Pohoda Web) možno vidieť fotografiu  Deviatich krížov a   textu v informačnej vitríne pri krížoch, ktorý opisuje históriu tohto pamätného miesta.76 Na jednej anglickej webovej stránke sa tiež nachádza obrázok Deviatich krížov. Tu možno nájsť aj český text a jeho anglický preklad, ktorý približuje históriu Deviatich krížov.77
Na stránke prezentujúcej turistické pozoruhodnosti okolia Veľkej Bíteše nájdeme v odseku s názvom Za stracenou legendou k Devíti křížům (21 km) nasledujúce riadky:

Po frekventované silnici jedeme opatrně přes most a na dohled máme všech devět křížů. Na tomto místě došlo v roce 1540 k vyvraždění svatby zhrzeným milencem. Celý romantický příběh si můžete přečíst na informační tabulce přímo na místě. 78

Varianty v slovenskom jazyku

V slovenskom jazyku som našla iba štyri príbehy. Objavila som aj dva také varianty, ktoré sa viažu k novým odpočívadlám zvaným Deväť krížov  pri diaľnici D1. Hlavný hrdina jedného variantu už nie je pocestný obchodník, ale nezodpovedný vodič auta, ktorý zapríčinil smrť ôsmich ľudí. Podľa druhého variantu v motoreste strieľal jeden sklamaný milenec. Oba varianty si možno prečítať na webovej stránke slovenského týždenníka Sme, na fóre zaoberajúcom sa nehodami na diaľnici D1:

fotoba, 13.12.2004.: Viete preco sa ten motorest vola u Devet krizu? Lebo sa v nom opil voci osobneho auta a asi o kilometer sa prevratil aj s 8 spolujadzcami a neprezil to ani jeden. Preto u 9 krizu

@,13.12.2004.: Co ja som pocul, tak tam mala byt svadba. Nejaky nestastne
zamilovany chalan si na tej svadbe urobil strelnicu. 79

Ďalšie dva slovenské príbehy môžeme považovať za invarianty, pretože ich dej sa veľmi líši od ostatných. Jeden z nich si možno prečítať na webovej stránke bratislavskej Univerzitnej knižnice v cestovnom denníku Jána Simonidesa.80 Simonidesovo dielo preložil historik Jozef Minárik do slovenčiny a opatril ho poznámkami.81 Simonides opísal tento invariant vo svojom diele v kapitole Morava. V tomto príbehu sa viaže tragédia k svadobnému zvyku, ktorý je v niektorých regiónoch dodnes živý – k únosu nevesty. V tomto prípade sú obeťami obaja ženísi, ale nevesta ostane nažive, dokonca sa vydá  za brata bývalého ženícha.

… Napokon sme prišli do mesta Bíteše. Keď sme sa stadiaľ uberali ďalej, prešli sme tri dlhé lesy, ktoré sa volajú Šípy. V prvom z nich za Bítešou stojí deväť drevených krížov na pamiatku práve toľko zabitých osôb. Podľa nerozumného dedinského zvyku sa totiž stalo pred mnohými rokmi, že nejaký dedinčan uniesol inému frajerku, dokonca už zosobášenú. Na svojej strane mal svadobných hostí, Širokú, družbu a iných. Komu patrila mladucha, toho pre ňu aj napadli. A keď ju prvý odvážal, bežal za ním so svojimi na vlačuhách. Strhla sa vzájomná šarvátka, v ktorej padlo na každej strane v streľbe a bitke deväť ľudí obojeho pohlavia. Zahynuli aj obaja Ženísi, ale mladucha ostala nažive. Potom sa vydala za brata toho, s ktorým bola predtým zosobášená, a to podľa poslednej vôle zabitého brata…82

Druhý krátky variant som našla na webovej stránke istého katolíckeho mesačníka. Bol publikovaný v roku 2009 v práci Názory a svedectvá. Tri čierne kríže:

Naši vodiči, ktorí prechádzajú cez Českomoravskú vysočinu, sa stretávajú s názvom „   U deväť krížov“. Teraz už prechádzajú novou trasou cesty a môj dobrý priateľ, ktorý prechádzal ešte starou cestou mi hovoril, že sa k tomu viaže jedna legenda. Hovorí, že na týchto miestach boli zastrelení deviati ľudia. Ako k tomuto došlo? Istý mladomanželský pár tam oslavoval svoju svadbu. Na svadbu prišiel mladík, ktorého mladá nevesta bola milenkou. Z pomsty ju i jej ženícha, svedkov a ich rodičov a nakoniec aj sám seba zastrelil. To hovorí legenda.83

Povesť o Deviatich krížoch v nemeckom jazyku

Na nemeckej stránke Wikipédie, predstavujúcej obec Lesní Hluboké, sa medzi pamätihodnosťami uvádza aj stručný obsah povesti o Deviatich krížoch. V ňom sa spomína nie jeden, ale viac spoločníkov:

Deväť drevených krížov sa nachádza na tom mieste, kde v roku 1540 odchodník, sklamaný svojou nevestou napadol svadobný sprievod svojej nevernej milenky. Keď spolupáchatelia zavraždili aj nevestu, odchodník  zastrelil aj svojich ľudí a potom aj on sám spáchal samovraždu.
Obidvoch ženíchov pochovali na oboch stranách nevesty, aj ostatných 6 obetí vraždy taktiež pochovali na tomto mieste. Deväť krížov naposledy obnovili v roku 1985.84
Deväť krížov v inej oblasti Českej republiky

Pri výskume na internete som objavila aj druhý objekt pod menom Deväť krížov, nachádzajúci sa v inom regióne v Česku, ktorý bol takisto postavený na pamiatku deviatich obetí. Kríž stojí v chotári usadlosti Lhota za Červeným Kostelcem, ktorá administratívne patrí k Červenému Kostelci.85 Takisto nazývajú aj hostinec (Pohostinství Devět křížů), ktorý sa nachádza na ulici pomenovanej po Deviatich krížoch.86 Spomínaná obec sa nachádza v oblasti Krkonôš, na sever od mesta Hradec Králové, v blízkosti Trutnova, vo vzdialenosti asi 200 km od Deviatich krížov stojacich na okraji lesa v chotári obce Lesní Hluboké. Príbehy o Deviatich krížoch, ktoré sa nachádzajú na internete, možno teda spájať s dvomi lokalitami. Kým v jednej skutočne ide o deväť samostatne stojacich drevených krížov, v druhej je to kamenný kríž vykresaný z pieskovca – teda líšia sa aj materiálom. Na štvorcovom podstavci kamenného kríža, stojaceho v chotári usadlosti Lhota za Červeným Kostelcem, je na troch stranách vykresaných deväť rovnako veľkých krížov, na každej strane po tri. Pôvodne aj na tomto mieste stáli drevené kríže na pamiatku  pochovaných obetí, ale keďže po čase vždy spráchniveli,       v roku 1794 postavili na ich miesto barokový kamenný kríž.87 Oba objekty uchovávajú pamiat­ku na tragickú udalosť spätú s nešťastnou láskou a svadbou, a na oboch miestach prišlo o ži­vot deväť ľudí. Udalosť, ktorá sa viaže k Deviatim krížom v blízkosti obce Lesní Hluboké, sa odohrala v roku 1539-40, tragédia v Lhote za Červeným Kostelcem v roku 1428.88
Na internete možno nájsť ešte viac povesťových variantov viažucich sa k tomuto krížu, resp. iných súvisiacich údajov, tie však  nebudem uvádzať, pretože cieľom mojej práce bolo prezentovanie Deviatich krížov v blízkosti Brna. V každom prípade by bolo zaujímavé skúmať vzájomné vplyvy variantov oboch Deviatich krížov,  bol by však potrebný aj ďalší, hlbší prehľad odbornej literatúry

Zhrnutie

Webové stránky súvisiace s niektorým variantom príbehu o Deviatich krížoch sú prevažne české, našla som len niekoľko príspevkov v slovenskom, nemeckom a anglickom jazyku.89  Na žiadosť istého záujemcu preložili do angličtiny jeden z variantov povesti. Nikde sa mi však nepodarilo nájsť variant povesti o Deviatich krížoch v maďarskom jazyku. Na maďarských stránkach sa objavujú len správy o nehodách na diaľnici D1, resp. propagujú služby odpočívadla Deväť krížov pri tejto diaľnici. Pri výskume však vyšlo  najavo aj to, že Deväť krížov pri obci Lesní Hluboké v blízkosti diaľnice D1, spájajúcej Bratislavu s Prahou, nie je jediným miestom s takýmto názvom v Česku. Existuje aj iné,  vzdialené 200 km, severne od Hradca Králové, v chotári obce Lhota za Červeným Kostelcem.
Vďaka textom umiestneným vo vitríne pri Deviatich krížoch v blízkosti diaľnice D1 sa môžu turisti v troch jazykoch oboznámiť s povesťou. Môžu si ho prečítať aj vo farebnom billboarde znázorňujúcom udalosť, pripevnenom na vonkajšej stene motorestov na oboch stranách autostrády. Na obraze je znázornený svadobný koč s cetujúcimi, po stranách vidieť sklamaného obchodníka a jedného poľovníka. Zmenšená kópia billboardu a pri nej príbeh o de­viatich krížoch sa nachádza aj v motoreste, čiže ak je cestujúci všímavý, môže sa dozvedieť, ako dostalo toto miesto svoj názov. Keďže ide o veľmi frekventovanú cestu, odpočívadlo má veľa návštevníkov, čo tiež napomáha šíreniu tejto povesti. Na internete si totiž tiež možno prečítať príbeh na viacerých miestach, takže prekážkou pri jeho šírení môžu byť do istej miery len jazykové bariéry.
Na internete možno nájsť mnoho variantov a vznikli i nové príbehy, aj také, v ktorých sa objavujú poverové postavy známe v iných krajinách sveta, ako bytosť podobná človeku s netopierymi krídlami, alebo k Amerike sa viažuci motýlí muž predpovedajúci tragédie.90 Skutočnosť, že aj novovybudované odpočívadlá pri autostráde dostali názov Deväť krížov, do veľkej miery prispieva k šíreniu tejto povesti. Pretože na tomto úseku diaľnice sa častejšie vyskytujú smrteľné nehody ako je  obvyklé, ľudia sa pokúšajú nájsť na tento jav nejakú odpoveď. Keďže sa Deväť krížov  nachádza v blízkosti diaľnice a uchováva pamiatku na viacnásobnú vraždu –  viaže sa teda k smrti – a v jednom variante povesti vystupuje aj postava nevesty, ktorá na tomto mieste máta, bolo naporúdzi vysvetľovanie veľkého množstva nehôd zjavením sa jej ducha.
K vzniku mystických príbehov prispelo i to, že po poslednej výmene spráchnivelých krížov nových deväť krížov nevysvätili. Vznik nových príbehov spätých  so smrteľnými nehodami  na diaľnici, viažucich sa k objaveniu sa postavy kedysi zavraždenej nevesty, môžeme jednoznačne prisudzovať tomuto neuskutočnenému rituálu. Práve tak, ako aj vznik nového, čoraz viac sa šíriaceho rítu, podľa ktorého tadiaľto prechádzajúci sa prekrižujú, aby sa im neobjavil duch mátajúcej nevesty a aby sa im nestala dopravná nehoda.
O mystické veci je v súčasnosti  veľký záujem, mnohých zaujíma táto téma, pravdepodobne okrem iného možno aj tým vysvetľovať vznik novších príbehov. O tom, že príbeh         o De­viatich krížoch je pomerne široko známy, svedčí aj to, že tento námet spracovali tiež        v iných žánroch. V interpretácii brnianskej skupiny Mězitím sa objavil  v populárnej hudbe a prostredníctvom skladby s názvom Deväť krížov (ktorú možno stiahnuť z internetu) sa tento príbeh stal známy v pomerne širokých vrstvách publika. Táto téma inšpirovala viacerých        k napísaniu básne, nakrútili o nej film a zložili operu-balet. Spracovanie tohto námetu vo forme detektívneho príbehu v slohovej práci naznačuje, že aj medzi mládežou môže byť známy dej viažuci sa k Deviatim krížom.
Samozrejme, uvedomujem si, že dôkladný výskum témy Deviatich krížov je nemysliteľný bez dôkladného štúdia príslušnej tlačenej odbornej literatúry a bez  obozretného terénneho výskumu. V tomto prípade bolo mojím cieľom iba predstaviť pramene, ktoré k danej téme možno nájsť na internete. Mojím úmyslom bolo výlučne to, aby som upozornila na dôležitý prameň výskumu drobných sakrálnych pamiatok a slovesného folklóru: na internet. Za relatívne krátke obdobie od vzniku internetu sa objavili mnohé varianty k povesti o Deviatich krížoch, resp. vznikli aj nové. Počas výskumu vyšlo najavo i to, že povesti možno zaznamenať nielen od starších ľudí. Ba čo viac, na internete tieto príbehy rozširuje a variuje predovšetkým mladá generácia. Domnievam sa, že dnešná národopisná veda ešte nevenuje dostatočnú pozornosť využívaniu týchto prameňov, hoci z hľadiska šírenia folklórnych výtvorov a variovania jednotlivých žánrov dostáva tento komunikačný prostriedok čoraz dôležitejšiu úlohu. Pri skúmaní folklórnych javov (a iných tém) jeho využitie už nemožno obísť.

Rozdielne motívy variantov povesti
o Deviatich krížoch na internete

Varianty roku vraždy: 1640 a 1540

Osoba obchodníka:
– cestujúci obchodník, konský kupec
– pochádza z usadlosti Uhersko, v jednom variante z Jihlavy

Mená účinkujúcich:
– obvykle nemajú krstné mená
– obchodník sa volá Veleslav, dcéra sedliaka Johanka, ženích z dediny Jaromír

Objavenie sa obchodníka v príbehu:
– počas vandrovania mu príde v lese zle
– prepadnú ho zbojníci a porania ho

Osoba, ktorá našla obchodníka:
– sedliak z usadlosti Lesní Hluboké, v jedinom variante ho spomínajú ako statkára
– v jednom prípade dcéra sedliaka z Lesní Hluboké

Postoj sedliaka-otca k obchodníkovi:
– otcovi nie je po vôli nápadník
– nehovorí sa o postoji otca

Dôvod odchodu obchodníka:
– musí si zariadiť obchodné záležitosti
– musí si vo svete zarobiť peniaze, aby neskôr vedel uživiť rodinu
– musí ísť do vojny s Turkami
– musí narukovať za vojaka

Peniaze pre nevestu:
– obchodník ich dá neveste do vreckovky
– nespomína sa spôsob odovzdania peňazí
– nespomína sa, že by nechal neveste peniaze

Manželstvo sedliakovej dcéry s dedinským mládencom:
– rodičia ju násilím nútia do manželstva
– ani dievča nechce čakať na obchodníka
– aj rodičia aj dievča si myslia, že peniaze, ktoré im obchodník pri odchode zanechal, sa zídu neskôr v manželstve, ktoré uzavrie s miestnym mladíkom

Plánovaná doba návratu obchodníka:  1 alebo 3 roky

Termín návratu obchodníka:
– o tri mesiace (podľa prísľubu, avšak ani v jednom variante nie je reč o tom, že obchodník odchádza iba na tri mesiace)
– o rok
– o tri roky

Vráti sa s peniazmi, v jednom-dvoch prípadoch s cengajúcim mešcom peňazí na opasku

Ako sa obchodník dozvie, že jeho nevesta sa vydáva za iného:
– jeho milá mu to napíše v liste
– dozvie sa to v krčme vo Veľkej Bíteši

Plán napadnutia svadobného sprievodu:
– za spolupáchateľa si vyberie poľovníka alebo bezmennú osobu
– spolčí sa s viacerými spolupáchateľmi

Vraždiaca zbraň:
– nespomína sa druh zbrane
– zaobstará si pištoľ
– v jednom prípade  sa spomína „4 plus 6 strelných zbraní“

Stav Deviatich krížov:
– každých sto rokov vymenia všetkých deväť, pretože spráchnivejú
– kríž nad vrahom sa zničí skôr než ostatné

Trasenie sa kríža:
– každý kríž sa z času na čas chvie
– občas sa chvie len kríž nad vrahom

Objavenie sa ducha zavraždenej nevesty:
– rok po vražde
– po tom, čo vysvätili deväť krížov, nemátala ďalej
– preto sa objavila znovu, lebo súčasné kríže neboli vysvätené

Príčina smrteľných nehôd na diaľnici D1:
– objavil sa duch nevesty
– objavila sa bytosť s netopierymi krídlami
– zjavenie sa motýlieho muža „Mothman“ (vo Virgínii predpovedá nehody)
– jeden úsek nehôd je v geopatogénnej zóne, preto strácajú vodiči vládu nad volantom

Súvislosť povesti o Deviatich krížoch so smrteľnými nehodami na diaľnici D1:
– približne v polovici prípadov

Spojenie zjavenia sa ducha nevesty so smrťou takých obetí nehody, ktoré mali nejakým spôsobom do činenia so svadbou:
– jedného vojaka usmrtí vlak krátko po tom, ako sa dozvie, že nevesta čaká dieťa a rodičia už pripravujú svadbu
– pri autonehode príde o život novomanželka, keď idú na svadobnú cestu
– po tajuplnej dopravnej nehode tureckého kamiónu príde o život vodič, ktorý do neho narazil, a ktorý vo svojom aute viezol svadobné koláče

Nové príbehy viažuce sa k motorestu Deväť krížov pri diaľnici D1:
– v motoreste pri diaľnici sa konala svadba, jeden mladík strieľal, počet mŕtvych bol 9, preto dostal motorest názov Deväť krížov
– pri dopravnej nehode na autostráde zomrelo všetkých 9 cestujúcich

Dva invarianty:
– zvyk únosu nevesty – rivalizácia bývalého a súčasného ženícha – na oboch stranách zomrie deväť osôb, nevesta zostane nažive a vydá sa za ženíchovho brata
– na mieste, kde dnes stojí deväť krížov, bol práve sobáš, bývalý nevestin milenec napadol svadobčanov a zabil 8 ľudí spolu s nevestou, potom skoncoval aj so sebou

Diela spracovávajúce tému Deviatich krížov:
1 pieseň v country štýle, básne, opera-balet, slohová práca

Predmety viažuce sa k Deviatim krížom:
pohľadnice, fotografie, nálepka, billboard s textom povesti o Deviatich krížoch a vyobrazením niekdajšej udalosti, ako i zmenšená kópia billboardu v motoreste, logo hotela Annahof, v erbe a vlajke obce Lesní Hluboké, logo a názov dvoch nových motorestov, poháre s emblémom nového motorestu

Organizácie a inštitúcie  s názvom Deväť krížov:
byvalý motorest pri vozovke č. 602
novovybudované 2 motoresty pri diaľnici D1
poľhohospodárske družstvo v Domašove
chovateľská stanica psov vo Veľkom Bíteši

Príloha

Príbeh v časopise AHA

Na internetovej stránke českého časopisu AHA možno nájsť jej tlačenú verziu, vydanú 19. septembra 2010. Na titulnej stránke vidieť okrem iného fotografiu dopravnej nehody, starostu obce Lesní Hluboké a fotografiu Deviatich krížov. Povesť o krížoch zaznamenali v podaní starostu Karla Lupínka. Príhoda troch nehôd na diaľnici, vyvolaných duchom mŕtvej nevesty, je v podstate skráteným a čiastočne prepracovaným príbehom uverejneným na blogu Marcela Bystroňa.91 V tomto príbehu obchodník nie je z obce Uhersko, ale z Jihlavy.

Denně projedou kolem desetitisíce aut a jen málokdo z řidičů si uvědomí původ názvu tohoto dávnou tragédií tolik poznamenaného místa. Známý motorest Devět křížů totiž leží jen pár set metrů od dějiště masové vraždy, která se poblíž obce Lesní Hluboké odehrála přesně před 470 roky.
Během svatebního průvodu zde bylo usmrceno devět lidí včetně dvou vrahů. V dějišti krvavé svatby bylo později vztyčeno devět dřevěných křížů, které benediktinští mniši každých sto let vysvěcovali. Naposledy 18. září 1887 (včera tomu bylo přesně 123 let). Na místě tragédie se podle různých svědectví objevuje duch mrtvé nevěsty, který prý také stojí za vysokou nehodovostí v tomto jinak přehledném úseku…

Na počátku byla velká láska
Vše začalo v roce 1539, kdy lesní cestou poblíž obce Hluboké (dnes Lesní Hluboké) putoval uherský handlíř do Jihlavy. Cestou byl zřejmě přepaden, nebo se mu udělalo nevolno. Úderem do hlavy nebo pádem na zem se zranil. Podle pověsti z farního archivu v Ostrovačicích, záznamů v matrice a vyprávění místních se hrůzostrašný příběh odehrál následovně. Zraněného handlíře objevil u cesty sedlák z Hlubokého, který se právě vracel z trhu ve Velké Bíteši. Muže naložil na vůz a odvezl domů. V domě s číslem popisným 1 pak pobýval zraněný až do svého uzdravení. Po dobu rekonvalescence se o něho starala také sedlákova svobodná dcera, která zraněného okouzlila natolik, že se do dívky zamiloval. Postupné vzplanutí lásky nebylo jednostranné, svými sympatiemi           k handlíři se netajila ani sedlákova dcera. Rodící se vztah však nelibě nesl sedlák, kterému se cizí muž pranic nezamlouval. Handlíře se proto chtěl co nejdříve zbavit, ale bylo pozdě. Oba milenci si již slíbili věrnost a zamilovaný handlíř odešel do světa, aby v Uhrách uspořádal své obchodní záležitosti a vydělal nějaké peníze. Do zástavy prý zanechal v Hlubokém i větší částku peněz s tím, že se ke své vyvolené co nejdříve vrátí.
Alespoň tak se začátek tragédie dochoval po několik staletí. „Naše stará kronika se bohužel někdy v šedesátých letech ztratila, v současné době máme jen tu novodobou, kde už o tragédii žádná zmínka není,“ říká starosta obce Karel Lupínek (74). „Příběh byl však uchován a dodnes nahání hrůzu,“ dodává.

Zrada!
Od odchodu uherského handlíře uplynulo několik měsíců a o dívku se začal zajímat místní bohatý synek ze sedlácké rodiny. Rodiče nové partii přáli a dceru do vztahu všemožně nutili. Zhruba po roce nechtěl dívčin otec na handlířův návrat již déle čekat a svatba se synem místního sedláka byla napevno dohodnuta.  „Stalo se tak bohužel            v době, kdy se handlíř vracel do Hlubokého,“ upřesňuje důvod následné krvavé tragédie místní starosta. Uherský navrátilec se zvěst o svatbě své milé dozvěděl v nedalekém Domašově (jiný pramen vypráví o tom, že ho nešťastná dívka vyrozuměla sama) a zesinal vztekem. V místní hospodě údajně přemluvil jednoho kumpána, snad hajného, aby mu pomohl tu strašnou zradu potrestat. Sám si také opatřil hned několik střelných zbraní, vybral vhodné místo k přepadení svatebčanů a rozhodl se pro krutou pomstu. Když nemůže mít nevěstu on, nebude ji mít nikdo jiný. Jeho vyvolená však měla být ušetřena. Uherský handlíř se svým pomocníkem čekali na svatební průvod ukryti v úvozu poblíž lesní cesty nedaleko obce Hluboké a jejich palné zbraně byly připraveny na akt pomsty.

Krvavý masakr svatebčanů
Když se svatebčané vraceli z Velké Bíteše zpět do Hlubokého, dal zhrzený milenec pokyn k masakru. Na místě bylo za šílené vřavy zastřeleno celkem sedm svatebčanů.      V krvi zůstali na zemi ležet nevěsta se ženichem, otec nevěsty, svědek a další tři ženy. Když handlíř zjistil, že mezi mrtvými spočívá také jeho vyvolená, obrátil svůj hněv a zoufalství i proti svému bezcitnému společníkovi, který dívku pravděpodobně v nastalém zmatku zavraždil. Na místě kumpána zastřelil. Když si po chvíli uvědomil, jaká hromadná jatka způsobil a že stejně svou milou už nikdy mít nemůže, obrátil nakonec zbraň sám proti sobě.
Na místě tragédie tak nezůstal naživu nikdo z aktérů hrůzného divadla a svatba se během několika minut změnila v  masakr, po kterém dnes, pár metrů od dálnice D 1, zbylo jen devět dřevěných křížů. „Ty kříže má na starosti naše obec a pravidelně je obnovujeme. Opravujeme, ošetřujeme a upravujeme jejich okolí. Zrovna dnes jsme kolem sekali trávu,“ říká starosta obce Lesní Hluboké Karel Lupínek.
Ve staré zprávě také stojí,  že se kříže světí a obnovují každých sto roků. „Za dobu svého působení v obci nepamatuji, že by kříže někdo světil,“ upřesňuje starosta. To znamená, že naposledy se tak stalo 18. září 1887. Včera tomu bylo přesně 123 let.
Podle legendy se v okolí svatební tragédie začal rok po hrůzném činu zjevovat svatebčanům přízrak nevěsty a místo je dodnes označeno puncem tajemna. Duch nevěsty má prý spadeno především na ty, kteří mají něco společného se svatbou a právě jedou okolo…92

Pod titulkami Děsivé tajemství Devíti křížů na dálnici D1: Vyvraždili tady celou svatbu! uvádzajú v celom rozsahu tento príbeh aj na inej internetovej stránke.9 3

Worldweb.cz

Na stránke Worldweb.cz sú už súčasťou variantu, vloženého 24. augusta 2010, aj nehody na diaľnici v dôsledku zjavenia sa ducha nevesty:

Legenda vypráví o koňském handlíři, který roku 1539 putoval Domašovskými lesy, byl přepaden a postřelen loupežníky. Oloupeného, v bezvědomí a na prahu smrti jej večer našel sedlák, vracející se z trhu ve Velké Bíteši domů do Lesníh-o Hlubokého. Naložil jej na povoz a odvezl na svůj statek, kde se o jeho uzdravení starala sedlákova dcera. Během několika týdnů léčení to mezi ní a handlířem citově vzplálo, sedlák ovšem             o svatbě s chudým ženichem nechtěl ani slyšet a handlíř se rozhodl dokázat, že dokáže rodinu zaopatřit. Vydal se tedy do světa s tím, že za rok se vrátí s penězi, které by jeho budoucího tchána mohly obměkčit.
Handlíři se v obchodech dařilo a jak slíbil, po roce se vrátil, majíce velké jmění. Při odpočinku v Domašovském hostinci se ale dozvěděl, že sedlák se zatím rozhodl svou dceru provdat za nějakého bohatého mladíka z Velké Bíteše. Svatba měla být již za dva dny a handlíř už ji nemohl nijak zvrátit. Rozhodl se tedy nenáviděného sedláka i ženicha zabít, aby se mohl se svou láskou oženit sám. Za vydělané peníze si na tuto špinavou práci najal myslivce a povoz se svatebčany společně překvapili v místech, kde byl před rokem loupežníky přepaden handlíř. Výsledek přepadení byl tragický, po střelbě zůstali na zemi v tratolišti krve ležet mrtví oba rodiče nevěsty i oba rodiče ženicha, kočí, ženich – a nevěsta. Přestože ta měla přežít, myslivec ji v nepřehledné situaci zastřelil také. Masakr tím ještě neskončil, handlíř ve vzteku a zoufalství zastřelil myslivce a poté obrátil zbraň proti sobě. Na místě nakonec zůstalo devět mrtvých a po jejich pohřbech zde bylo jako upomínka tragédie vztyčeno devět dřevěných křížů, za každého zabitého jeden. Od té doby se tomu místu začalo říkat Devět křížů.
Zde končí známější část legendy, ale ta má ještě méně známé pokračování. Rok po krvavé svatbě se prý začal duch zabité nevěsty zjevovat v okolí všem svatebčanům a lidem majících cokoliv společného se svatebním obřadem. Benediktinští mniši z rajhradského kláštera proto tyto kříže posvětili a od té doby byl od přízraku klid. Dřevěné kříže po letech ztrouchnivěly a mrtvá nevěsta se začala opět zjevovat. Mniši tedy postavili kříže nové, znova je posvětili a opět byl klid. Posvěcení by se mělo nejméně každých sto let opakovat, poslední dochovaná zmínka o svěcení je ovšem už z 18. září 1887 a       v roce 1987 tedy uplynula stoletá lhůta pro nové vysvěcení. Před časem navíc dva z křížů uhnili a musely být nahrazeny. Úsek dálnice D1 v blízkosti Domašova je již proslulý až nevysvětlitelně častými dopravními nehodami, často tragickými. Podle nepotvrzených svědectví se mrtvá nevěsta opět zjevuje lidem, kteří mají něco společného se svatbou“.94

Skrátené a prepracované verzie troch prípadov, viažucich sa k duchu mŕtvej nevesty, sú uverejnené v internetovej verzii časopisu Aha v súvislosti s článkom o častých nehodách na diaľnici D1:

Přízrak mrtvé nevěsty
Na 161 kilometru u Domašova došlo prý před lety k tragické nehodě, která skončila pro posádku havarované fabie tragicky. Novomanželé právě jeli             z Brna na ruzyňské letiště do Prahy, aby mohli odletět na svatební cestu k moři. Náhle strhla řidička volant prudce vlevo a z fabie byla během okamžiku jen plechová troska. Řidič dalšího vozu, který k nabourané škodovce přišel ještě před příjezdem záchranky, zaslechl už jen poslední slabá slová zraněné řidičky: „Já viděla… Nevěstu!“

Svatební dar od mrtvé?
V prosinci roku 1989 sjelo při zpáteční cestě z Velké Bíteše do kasáren vojenské nákladní auto mimo vozovku. Nikomu ze tří předtím slavících vojáků v  autě  se nic vážného nestalo, jen řidič, který se nedávno dozvědel, že jeho snoubenka čeká dítě, byl v šoku. Třásl se po celém těle a tvrdil, že se mu zjevila žena v bílém rouchu. Dívala se mu prý do očí a podivně se usmívala. Druhý den našli vojáka roztrhaného na železniční trati. Údajně usnul opilý v kolejišti.

Neexistující dítě v bílém
Další podivný případ se prý v těchto místech udál při havárii tureckého kamionu. Řidič začal náhle zběsile brzdit a po několika metrech se převrátil s vozem na bok. Vzápětí do něho vrazil řidič osobního auta, který prudký náraz nepřežil. Při příjezdu záchranky Turek neustále opakoval, že přejel dítě a že nemohl střetu ani brzděním zabránit. Dítě oblečené celé v bílém policie však nikde nenašla, zato na zadním sedadle osobního auta byla krabice svatebních koláčů.95

Moničkina prepracovaná verzia

Používateľka Monicka prvýkrát videla deväť krížov, keď sa  na ceste z Brna domov zastavili odpočinúť si pri Deviatich krížoch. V rubrike Zážitky pod názvom Legenda o deviatich krížoch  ešte v ten istý večer, 13. októbra 2007, referuje o svojich zážitkoch. Na základe opisu, ktorý možno čítať vo vitríne pri Deviatich krížoch, rozpráva s drobnejšími zmenami  príbeh vlastnými slovami:
Když jsme se dnes autobusem vraceli z Brna z pouti, zastavili jsme u hotelu, kde poblíž stálo vybudovaných devět velkých křížů v řadě vedle sebe. Šla jsem se tam s Radkou a s Kikinou podívat, protože nás to velice lákalo. Kikina říkala, že to má něco společného s nějakou svatbou. Došli jsme tam a ve vitrínce tam bylo asi tak zhruba (zkráceně) napsáno:
V roce 1540 jel touto cestou nějaký pán s nákladem na voze. Najednou uviděl na cestě ležet muže. Zjistil, že je zraněný a tak ho naložil a odvezl ho domů. Tam se o něj pečlivě staral společně se svojí dcerou. Ta se však po krátké době do zraněného handlíře zamilovala. Otec nebyl příliš nadšený. Za nedlouho se oba mladí lidé rozhodli, že se vezmou. Ale aby bylo z čeho zaplatit, musel jet ženich do světa hledat si práci, aby měli nějaké peníze. A slíbil, že se za rok vrátí a že bude svatba. Otec této situace využil, a sehnal své dceři lepšího a hlavně bohatšího ženicha. Když se handlíř vrátil ze světa, bylo mu oznámeno, že se bude jeho nevěsta vdávat, ale s jiným ženichem. Handlíř se opravdu hodně naštval a našel si pomocníka. Tomu poručil, aby si sehnal střelný prach, a až pojede nový bohatý ženich s nevěstou na svatbu, aby všechny postřílel a nevěstu ponechal živou, aby si jí on sám potom mohl vzít. Pomocník tomu tak učinil, ale bohužel zabil i nevěstu. Handlíř se zase opravdu naštval a zabil svého pomocníka a potom i sebe.
Podle legendy prý pod devíti křížemi leží všichni mrtví, přičemž uprostřed je pochována nevěsta a od ní na obě strany oba ženichové. Pod křížem nalevo od nevěsty je pochován ten handlíř, který nechal všechny zabít. Kříž je nahnilý a musí se ošetřovat. Je nahnilý proto, že je pod ním leží vrah. A ke všemu se kříže prý v určitý čas chvějí.
Jak jsme to dočetly, šly jsme zase zpět k autobusu, ale najednou nás popadl takový strach, když jsme si vzpomněly na toho vraha a na ty kříže, které jsme viděly, když už bylo trochu šero. Tak jsme začaly utíkat a v hlavě jsem pořád měla představu vraha, který běží za mnou z lesa. Pak jsme byly rády, že za námi nikdo neběžel. Uff.96

Magazín ŠÍP plus

V magazíne ŠÍP plus zo dňa 28. februára 2010, v rozsiahlejšom článku s názvom Deväť krížov: zavraždená nevesta na diaľnici, uverejnenom na titulnej strane, dávajú do súvislosti časté nehody s objavením sa bytosti s netopierymi krídlami na autostráde a opisujú povesť o krížoch, spomenúc pri tom aj občasné znovuvysvätenie krížov a mátajúcu nevestu:

Přízrak se objevuje náhle a spolehlivě vyděsí každého řidiče.
To místo nahání hrůzu. Na 161. kilometru dálnice D1 se už dlouhá léta dějí podivné věci. Nejenže se tam bez nějaké zjevné příčiny stává více nehod než na jiných úsecích, ale řidičům se tam občas zjevuje tajemný přízrak. Svědci tvrdí, že zahlédli na silnici obrovskou postavu s roztaženými netopýřími křídly. Tato bytost prolétla jejich autem a dýchla na ně mrtvolně ledovým dechem. Může jít o nadpřirozený pozůstatek po masakru, který se tam odehrál v 16. století? Čtěte seriál Šípu Velké světové záhady…
Zhrzený nápadník se krvavě pomstil
Nedaleko hučící dálnice se k nebi pochmurně tyčí devět dřevěných křížů, podle nichž se celé místo jmenuje. Připomínají tragédii, která se stala v roce 1539. Tehdy objevil na cestě místní statkář přepadeného a těžce zbitého koňského handlíře z Uher. Mladíka odnesl domů, kde se o něj začala starat jeho dcera. Jak to tak bývá, mladí lidé se do sebe zamilovali, což ale otec dívky nesl nelibě. Chudý mládenec nakonec musel z domu odejít, přesto své vyvolené slíbil, že zbohatne a vrátí se pro ni.
Za několik měsíců se v kraji opět objevil a u pasu mu cinkal pěkně těžký váček           s penězi. V místním hostinci ho ale zastihla zdrcující novina. Jeho milá se měla za dva dny vdávat za mladíka, kterého jí vybral otec. V uherském obchodníkovi vypěnila jeho bujná krev a rozhodl se krvavě pomstít. Zaplatil místnímu myslivci celým svým jměním a společně zosnovali masakr. Počíhali si na svatební průvod a všechny jeho členy postříleli. Myslivec ovšem omylem zabil i nevěstu, která podle zvráceného plánu měla zůstat naživu, aby si ji mstitel mohl odvést. Když mladík spatřil svou milovanou v kaluži krve, ztratil poslední zábrany zastřelil nejprve najatého myslivce a nakonec sám sebe. Na místě zůstalo celkem devět mrtvých těl.
Duch stále nenašel klid.
Rok po činu se v okolí prý začal objevovat duch zavražděné nevěsty. Lidé na místě neštěstí postavili devět křížů a mniši je posvětili. Když kříže po letech ztrouchnivěly, postavily se nové. Jejich svěcení se opakovalo nejméně každých sto let a po tu dobu se duch údajně neobjevil. Poslední svěcení se ale konalo v roce 1887. Je tedy duch od roku 1987 opět mezi námi?97

Variant používateľov Ivča a Jirka
Na spoločnej webovej stránke používateľov Ivca a Jirka možno čítať variant, do ktorého tiež zabudovali časté nehody spôsobené duchom nevesty:

Za přízrakem na Devět křížů a okolím Lesní Hluboké
V katastru této obce stojí Devět křížů. K těmto křížům se váže pověst (prý založená na pravdě) o vyvraždění svatby v r. 1540. Toto vyvraždění zosnoval koňský handlíř, nešťastný milenec nevěsty. Ta si na nátlak rodičů brala jiného. Handlíř si najal pomocníka a chtěl se pomstít vyvražděním svatebčanů. Nevěstu chtěl zachovat, ale jeho pomocník omylem zastřelil i ji. Omyl byl pomocníkovi osudný, nešťastný handlíř zabil i jeho a následně i sebe. Místní vypráví, že se rok po této události začal v okolí objevovat přízrak nevěsty. Ten se prý zjevoval všem svatebčanům a lidem majících cokoliv společného se svatebním obřadem. Na místě události tak bylo vztyčeno 9 křížů a benediktinští mniši z rajhradského kláštera tyto kříže posvětili. Nevěsta prý leží uprostřed a po stranách jsou oba ženiši. Kříž levý často uhnívá, protože pod ním leží vrah, a musí být obnovován. Uhnije-li prostřední dříve, vymění se nový špalek a kříž stojí celých sto let. Posvěcení křížů se opakuje minimálně každých 100 let. Přízrak nevěsty se prý občas objevuje i dnes a říká se, že její nenadálé zjevení na D1 způsobilo už několik tragických dopravních nehod. Netušíme, zda má v nehodách prsty nějaký přízrak, mizerní řidiči, stav dálnice nebo počasí. Faktem je, že dálnice je v těchto místech jakoby prokletá. Dle statistik je zde největší nehodovost v rámci celé D1. Poslední tragická událost se zde stala před pár dny. Zahynul zde bývalý fotbalista Petr Kocman, který hrál za 1.FC Brno jako pravý záložník v letech 1992 – 2000, a to při výměně kola. Snad si každý řidič, který bude číst tyto řádky, na to vzpomene při projíždění těmito místy, a bude opatrnější.98
Básne
Na „Amatérskom literárnom serveri“ možno nájsť báseň s názvom Devět křížů, ktorého
autorom je „v. hercik“.

Devět křížů
Na jihu Moravy
jejich slávu zašlou
jen hospoda připomíná

Silnicí z Prahy
Dojedeš ku Brnu
Osudem pohlcen
Zůstaneš opařen

Okamžik pravdy
Milenců ráj
On odvolen
Do vojny císařů

Dopisy po letech odluky
Nenaplní skutky
Ona poznala jiného
Pojala za muže svého

V ten samý den
Vrací se raněn
Vidí milou svou v náručí cizí
Za sebe neručí!

Tasí zbraň a všechny okolo
Pobije do jednoho
Pak nůž z pouzdra vyletí
Proti sobě obrátí

Ze svatby pohřeb se mění
Kdo je v pokušení
Satan vstoupil na zem
Zůstali vyvolení

Není kdo by truchlil
Všichni na nebi sedí
Vyvražděná svatba
Lucifer 666 zazdil

Devět křížů zůstalo
Tady se nic nestalo
Jedeme okolo
Vzpomeňme si na něho.99
Báseň Deväť krížov od autora menom Kai:

D e v ě t  k ř í ž ů
Prchá bílá krajinou
pudr za ní práší
Svůdně cestou klikatou
míří vstříc sobáši
Tryská milec rozmařilý
stoupou její
před blátivou závějí
za přízračnou návějí
Sliní břitkou sekyrkou
Tne si vlevo
seká kolem
Sedm koní
pění bolem
Na rozcestí
u tůňky
kolem samé kapradí
hřbitovní zlátne pieta
Devět křížů
k nebi míří.100

Motýlí muž

Čiastočne skrátený článok používateľa Karis:

Point Pleasant, městečko v Západní Virginii. Nijak zvláště zajímavé místo. Motýlí muž, tajemná bytost s velkýma rudýma očima a s motýlími křídly. Tyto dva pojmy byly nenávratně propojeny po událostech, které šokovali celé Spojené státy.
Řádění Motýlího muže začalo chladný podzimní večer 12. listopadu 1966. Pět chlápků připravuje hrob na následující den, ale ten večer mají neobvyklého hosta. „Vneslo to a začalo to kroužit nad našimi hlavami. Ta věc nevypadala jako žádný známý pták, ale jako hnědý muž s křídly“, jak později vypověděli. Toto podivné setkání si zatím nechávají pro sebe. Jaké je však překvapení, když zjistí, že nejsou sami kdo tu věc viděli. I oni se poté svěří veřejnosti.
Dalším dnem, kdy je hvězdou večera náš podivný neznámý, je už 15. listopad. Dva páry, Scarberrovi a Mallettovi, projíždějí okolo uzavřené továrny na TNT, když u okraje silnice zpozorují postavu. Že se nejedná o stopaře poznají ve chvíli, kdy na ně postava upře své rudé oči, které je ještě dlouho budou pronásledovat ve snech. Roger Scarberry na nic nečeká a šlápne na plyn. Vystrašená čtveřice se řítí rychlostí přes 150 km po dálnici do Point Pleasant, ale Motýlí muž zřejmě nechce zmizet bez rozloučení. Objevuje se za jejich autem a pronásleduje je až na hranici města, přitom nemá problém udržet rychlost s jedoucím autem a navíc prý vůbec nepohybuje křídly. Po příjezdu do města Roger okamžitě zamíří do kanceláře šerifa, při cestě si všimne mrtvého psa. Miliard Halstead, zástupce šerifa, po vyslechnutí jejich příběhu rozhodne, že se spolu vrátí k uzavřené továrně. Pokud snad doufali, že Motýlí muž bude na ně čekat, mýlili se. Překvapivě se po něm slehla zem, stejně jako po mrtvém psu. Jedinou neobvyklou věcí byly podivné zvuky vycházející z policejní vysílačky.
Tahle noc ale ještě nekončí, alespoň ne pro Motýlího muže. V nedalekém Salemu unavený pan Newell Partridge sleduje televizi, když v tom vypadne obraz a z televize začnou znít hrozné zvuky, které rozhodně nepocházejí z televizního vysílání. Jeho pes, Bandit, začne venku hlasitě štěkat. To pana Partridgeho donutí vstát a vyjít ven zjistit co se to tam děje. Rychle zapomíná na únavu, když před jeho domem spatří postavu s zářivýma rudýma očima a složenými křídly na zádech. Rozběhne se zpátky do domu pro brokovnici. Po návratu už ho ale nikdo nečeká. Oba jsou pryč, jeho věrný pes i tajemný tvor. Bandit se domu už nikdy nevrátí. Mohl snad pan Roger vidět tělo právě tohoto psa?
Tak to by jsme měli ve zkratce, jak to v Point Pleasant začalo. Tu noc vidělo Motýlího muže ještě několik lidí. To ale nebyl konec. Motýlí muž děsil městečko i okolí celých 13 měsíců. U staré továrny se zjevil ještě několikrát a nebylo výjimkou, že ho vidělo více lidí najednou. Zjevování Motýlího muže doprovázeli další záhadné jevy, jako třeba různé rušení rádiových a televizních signálů nebo také útoky poltergeistů (samovolné pohyby předmětů, otevírání dveří apod.). Dokonce některé zdroje hovoří i o pozorování UFO a únosech zvířat, popřípadě i jejich znetvoření. Spojovat však všechny tyhle věci dohromady už zavání přílišnou senzacechtivostí. Vás ale určitě zajímá jak tahle ďábelská hra Motýlího muže skončila.
15. prosince 1967 okolo páté hodiny večerní se přes most Silver Bridge pomalu sunou kolony aut. Most se náhle začne řítit a v ledových vodách řeky Ohio najde smrt 46 lidí. Velké neštěstí našlo smysl pro existenci Motýlího muže. Lidé v něm začnou vidět něco jako proroka katastrof. Po tom, co se zprávy rozšíří do celého světa, objevuje se více svědectví o Motýlím muži a vždy jsou spojována s nějakou katastrofou. Údajně měl předpovědět zřícení dolu v Německu roku 1978, zemětřesení v Mexico City v roce 1986 a dokonce i tak známé tragédie jako jsou výbuch Černobylu a 11. září 2001…101

Povesť o Deviatich krížoch v obci  Červená pod Kostelcem

Nasledovný variant poviedky o Deviatich krížoch „Publikoval(a): Jajja, 23.7.2006“ :

Byl parný den roku 1428 v měsíci červnu. Na hradě Vízmburku hledali zbrojnoši stinná místa a čistili zbroj. Pán a majitel hradu s panstvím se rozhlížel z hradní věže po překrásné krajině. Jeho zrak utkvěl na městečku Úpice, pak prohlédl celou řeku až ke hradu Červená hora a zahlédl i tvrz Turyň, ztracenou za hustými lesy. Mezi buky, borovicemi i smrky zahlédl v dálce i věž náchodského hradu. Mezitím se jeho jediný syn Heřman chystal vyjet z hradu na svém koni. Své matce se svěřil, že bez Lidušky rtyňského Nývlta se mu velice stýská. O to více, že Liduška, kterou znal od dětství, si má brát za manžela jiného. Matka mu Lidušku rozmlouvala, i jeho otec takové známosti nepřál, neboť by nestrpěl, aby si Heřman přivedl do hradu nevěstu selského rodu. Heřman však s myšlenkou na to, že Liduška nesmí patřit jinému, odjel. Otec se za ním se zamyšlením díval a uvažoval, že by se i se selským původem smířil, ale Liduška byla již zasnoubena s Václavem z Batňovic, který jí i svým stavem byl bližší. I jeho žena mu poté sdělila, že má nějakou divnou předtuchu, že státi se má cosi hrozného. Hradní pán si umínil, že pak-li se Heřman nevrátí do večera domů, pojede mu naproti. Blížila se bouře a s ní nevlídná noc.
Zatím na rtyňské rychtě bylo veselo. Liduška se bavila se svým Václavem, který ji škádlil, až se červenala. Svatebčané opojeni vínem zpívali. Do toho veselí se dostavil, ač nezván, mladý pán z Vízmburka. Byl přivítán otcem nevěsty a on popřáv snoubencům dobrého života, usedl ke stolu k ostatním hostům. Veselí opět dosahovalo vrcholu a Heřman potichu popíjel a vzpomínal na chvíle, které strávil s Liduškou ještě docela nedávno. Všichni zpívali a tančili, ani nezpozorovali, že se nevěsta ztratila. To Heřman se svými zbrojnoši unesl nevěstu. Ženich ji v poslední chvíli zahlédl ve svitu blesku, jak ji má hradní pán v sedle před sebou. Nezaváhal a okamžitě se svými dvěma přáteli tryskem vyjeli ze dvora za Heřmanem. Ozbrojeni pouze sekyrami.
Na rozcestí, kde se protínají cesty od Lhoty u Kostelce k hradu Vízmburku a od Rtyně k České Skalici, stával mohutný, rozložitý dub. Zde dohonil ženich Heřmana a žádal na něm svou nevěstu. Ten však tasil meč a ťal, ženich se sekerou bránil. Zbrojnoši napadli přátele ženicha a podařilo se jim je smrtelně zranit. Václav uslyšel jejich výkřiky, téměř zapomněl na svou obranu a proto klesl zasažen mečem Heřmana k zemi. Tu se přehnali tři temní jezdci a největší z nich skolil oba zbrojnoše. Heřman se ihned pustil znovu do boje, a i když viděl jenom stíny, podařilo se mu skolit oba jezdce a nečekanou ranou mečem zasáhl i třetího. Vtom se zablesklo a Heřman vidí svého otce, jak padá z koně. Ano, byl to hradní pán, jeho otec, který se vydal hledat syna, když se po setměnní nevrátil do hradu. Heřman odhodil meč, seskočil z koně k otci a položil jej ke kmeni mohutného dubu. Vedle zaslechl Liduščin pláč a mezi hromy i její výkřik, kterým Heřmana a celý jeho rod proklela. Pak uchopila odhozený meč a mocnou ranou si jej vrazila do srdce. Tak klesla na zem vedle svého ženicha Václava. V té samé chvíli dokonal i Heřmanův otec v synově náručí.
Bouře utichla a pomalu přestávalo pršet. Devět mrtvol krylo bojiště pod mohutným dubem a jen Heřman tam oplakával svého otce. Na rtyňské rychtě utichl svatební shon i veselí a všichni čekali na návrat ženicha a nevěsty. Vtom do dvora přijel prázdný vůz, na kterém Václav a jeho přátelé pronásledovali Heřmana – byl však prázdný. Svatebčané se rozjeli vzhůru k lesu zvědět, co se přihodilo. Na křižovatce cest spatřili hrůzné divadlo. V čerstvém blátě okolo dubu ležela lidská těla a jejich krev v něm vytvořila bizarní obrazce. Po poradě poslali pro rychtáře ze Lhoty, neboť událost se stala na lhoteckém pozemku. Ten celou tragédii vyšetřil a nechal odvézt nevěstu i ženicha s přáteli od Rtyně, kde je pak pochovali u rtyňského kostela. Vízmburského pána a jeho syna odvezli na hrad. Zbrojnoši byli pohřbeni přímo na místě pod rozložitým dubem. Na paměť, že jich na tomto místě devět lidí zbytečně zemřelo, postavili lhotečtí občané devět dřevěných křížů. Dědic hradu a panství, Heřman, neměl od té doby na hradě ani stání, toulal se lesem a nejčastěji byl viděn, jak sedává pod dubem u devíti křížů. Jednou si vyjel opět do lesa a již nikdy se nevrátil.
Lhotečtí a rtynští občané pak chodili k devíti křížům a zdobili je ve výroční den věnečky upletenými z polních květin. Každý, kdo šel okolo v jiný čas, tak rychle prošel, neboť tolik křížů dělalo dojem hřbitova. Pověrčivý lid se bál a proslýchalo se, že v noci je na tomto místě vidět bojovat padlé rytíře. Nápis na jednom kříži hlásá: “Gich zde děvět Pánů usnulo”. 102

Devět křížů. Egy szakrális kisemlék-együttes
nyomában a világhálón*
Új perspektívák a néprajzkutatásban
(Összefoglalás)

Az esettanulmány a Csehországban, pontosabban Dél-Morvaországban található Kilenc kereszt nevű szakrális kisemlék-csoporthoz fűződő monda különféle variánsainak elemzésével mutatja be, milyen szerepet játszik a világháló a szöveges folklór terjedésében, s miként járul hozzá újabb mondavariánsok, illetve új hiedelemmondák születéséhez és terjedéséhez, más kontinenseken való megjelenéséhez.
A szerző egy 1975-ben megjelent szlovákiai magyar hetilap egyik számában talált rá a Kilenc keresztről szóló mondára. A Kilenc kereszt (Devět křížů) a Pozsonyt Prágával összekötő egykori 602-es számú főútvonal mentén Brünn közelében, Lesní Hluboká kataszterében található, s 8 kisebb és egy nagyobb méretű fakereszt alkotja. A hozzájuk fűződő monda egy tragikus végű szerelemről, gyilkossággal végződő esküvőről szól, amikor a boldogtalan szerelemes tettestársa közreműködésével megöli a vőlegényt és még öt személyt,  véletlenül magát a menyasszonyt is, akinek pedig életben kellett volna maradnia. A szerető ezután a társával és magával is végez. A monda szerint a vérengzés színhelyén temették el mindannyiukat, az áldozatnak egy-egy fakeresztet állítottak. A menyasszony középen fekszik, az ő nyughelye fölé állították a legnagyobb keresztet.
A mondának több variánsa ismert, az újabb keletűek elsősorban abból a szempontból figyelemre méltóak, mivel zömüket az ezen az útszakaszon történt, az átlagosnál magasabb számú közlekedési baleset inspirálta.
Miután 1982-ben átadták a 620-as úttal párhuzamosan megépült Pozsonyt Prágával összekötő D1-es autópályát, mindkét oldalán autós pihenőhely, Motorest épült, mindkettő a Kilenc keresztnevet kapta. Korábban a Kilenc fakereszt közelében a D1-es autópálya megépüléséig üzemelő autós vendéglő is ezt a nevet viselte. Az autópálya két oldalán üzemelő mindkét motorest falán, jól látható helyen egy nagyobb méretű, a Kilenc kereszt mondáját ábrázoló kép látható. Ugyanezt az ábrázolást megtalálja az utazó a vendéglő előcsarnokában, itt azonban már a keresztekhez kötődő monda szövege is olvasható, tehát az itt megforduló vendégek megismerhetik. A 620-as út mellett álló Kilenc keresztnél az arra járók ugyancsak elolvashatják a mondát cseh, angol és német nyelven is az ott elhelyezett üvegfülkében. Lesni Hluboká honlapján a monda több variánsa is megtalálható.
A szerző többek közt bemutatja, hogyan került az Egyesült Államok-beli Virginia Állam Mont Plesant nevű helységében ismert egyik helyi monda „Moothman”, azaz lepkeember nevű hiedelemalak a Kilenc kereszthez kapcsolódó hiedelemmonda egyik variánsába. A Kilenc kereszt motívuma azonban más formában is megjelenik. Szerepel a közeli Lesní Hluboká település címerében, s a 620-as út mentén üzemelő Annahof szálloda (az egykori Kilenc kereszt vendéglőt építették át szállodává) emblémájában is, ez utóbbiban keresztek stilizált változata. A brünni Mězitím együttes dalt irt a Kilenc keresztről, felhasználva a monda főbb motívumait.