Internetová knihovna kramářských tisků Špalíček

Internetová knihovna kramářských tisků (přístupná na internetové adrese www.spalicek.net.) je v Knihovně Národního muzea následníkem dlouholetého projektu tvorby ucelené retro­spektivní bibliografie kramářských písňových tisků 19. století, která měla navázat na soupis písňových tisků, obsažený v Knihopise českých a slovenských tisků. Tvorba a metodické vedení bibliografie připadlo Knihovně Národního muzea jako instituci s největší sbírkou kramářských tisků v tehdejším Československu. Na bibliografii se pracovalo od šedesátých let dvacátého století a bylo využito zkušeností se zpracováním vlastní kolekce kramářských tisků, která je skutečně jedinečná svým rozsahem – dnes přesahuje 50 000 kramářských tisků, převážně kramářských písní a byla postupně obohacena o další příbuzné žánry.
Bibliografie měla obsáhnout v co největší úplnosti českou kramářskou produkci, počítalo se zpracováním významnějších sbírek dalších paměťových institucí (Bezděk–Ryšavá 1983). Výsledky této dlouholeté práce se na počátku devadesátých let již nepodařilo publikovat (první díl bibliografie, písmeno A, byl připraven k tisku), ale bibliografie je v Knihovně Národního muzea nadále doplňována o nové přírůstky a lze v ní vyhledávat, bohužel je badatelsky přístupná pouze na pracovišti knihovny.
S nástupem nových technologií se otevřely nové možnosti prezentace a badatelského využití sbírky, bylo ale třeba nejdříve navrhnout způsob, jakým tohoto cíle dosáhnout. Výsledkem byl grantový projekt Vytvoření otevřeného badatelského prostředí pro kramářské tisky v programu Výzkumu a vývoje Ministerstva kultury ČR, který byl v Knihovně Národního muzea zpracováván v letech 2008–2011.
Výsledkem je internetová knihovna, která spojuje podrobný bibliografický popis tisků
s plnými obrazovými dokumenty. Je tedy možno využít vyhledávání podle množství kritérií a zároveň vyhledaný pramenný materiál využívat. Bohužel vzhledem k časovému omezení, charakteru sbírky a stavu tisků nebylo možno zpracovat plné texty tisků, metoda optického čtení textu by si vzhledem k různorodosti materiálu vyžádala nemalé prostředky a nároky na zpracovatele dat. Nebylo možno ani zveřejnit více než zlomek sbírky KNM. V současné době digitální knihovna obsahuje obrazy necelých 4000 tisků a originálních konvolutů.
Tyto konvoluty, které jsou tradičně nazývány špalíčky, daly digitální knihovně jméno. Špalíčky vznikaly z tisků kramářských písní, modliteb a dalších drobných tisků tzv. pololidové literatury, v mnoha venkovských i městských domácnostech. Jednotlivé tisky se přišívaly na kůži, plátno, vkládaly se do starých vazeb či do ozdobných krabiček, aby se nepo­ztrácely a nepoškodily. Postupem času jich mohli takto majitelé nashromáždit mnoho desítek. Špalíčky se v rodině také dědily, proto některé z nich mohou obsáhnout tisky z rozmezí více než jednoho století.
Internetová knihovna Špalíček též představuje virtuální konvolut jednotlivých tisků tohoto zajímavého historického a literárního pramene.
Při výběru tisků pro digitalizaci bylo třeba přihlížet k více kritériím. Projekt si kladl za cíl zachytit jak šíři kramářské produkce především z období od osmnáctého a devatenáctého století s přesahy do století sedmnáctého a v některých případech také do století dvacátého, tak oblibu a šíření textů v tomto relativně dlouhém časovém období. Dalším důležitým kritériem výběru bylo tematické vymezení materiálu, vedené snahou obsáhnout v omezeném vzorku digitalizovaných tisků v největší možné šíři bohatost zpracovávaného materiálu.
Důraz byl kladen především na ve sbírce nejvíce zastoupený žánr, kramářskou píseň,
v omezené míře byly digitalizovány také tisky modliteb, prozaické kramářské tisky, pobožnosti, litanie a modernější žánr kupletu, který na kramářskou píseň do značné míry navazuje.
Obsah digitální knihovny nebyl omezen pouze na tisky devatenáctého století, aby byla zachována celistvost představovaného materiálu – dělení kramářských tisků na staré tisky
a tisky „novodobé“, tedy tisky vydané po roce 1800, respektive 1820 není z hlediska samotného materiálu příliš odůvodnitelné, zvláště tisky první poloviny devatenáctého století se od starší produkce liší jen málo. Jazykově jsou zastoupeny převážně bohemikální tisky, v podstatně menší míře potom tisky slovenské, německé a polské. Jazykové složení je determinováno především zaměřením sbírkové kolekce, nikoli možnostmi samotné digitální knihovny.
Tvorba bibliografických záznamů pro digitální knihovnu navazuje na zkušenosti se zpracováním rozsáhlé sbírky, kterou Knihovna Národního muzea spravuje. Sbírka je zpracována v lístkovém katalogu, který doposud nebyl digitalizován, především pro komplexnost zpracovávaných údajů. Kromě hlavního katalogu, řazeného podle incipitů tisků, bylo pro badatelské využití sbírky třeba zpracovat také rozsáhlý odkazový aparát. Kramářské tisky často postrádají základní nakladatelské údaje a jejich názvy jsou značně uniformní, pro rozsáhlejší katalog se proto nehodí jako hlavní návěští. Proto se (zvláště po zkušenostech s knihopisným soupisem starých tisků) přistoupilo ke vhodnějšímu řazení podle incipitu (obzvláště v případě kramářských písní). Kromě toho byly zpracovávány odkazy na nakladatelské údaje a rok tisku, název a v případě písní nápěvy a dále popis výzdoby a v neposlední řadě podrobné odkazy na obsah písní. Tyto informace jsou hlavním nástrojem práce se sbírkou, kterou je díky tomu možno využívat ke studiu z mnoha hledisek. Snaha zpřístupnit informace, uložené v katalogu a odkazových rejstřících, byla prvotním impulsem vzniku projektu digitální knihovny a tomu byl přizpůsoben i způsob tvorby bibliografického záznamu, který zachovává tuto strukturu a umožňuje tak podrobné vyhledávání.

Možnosti badatelského využití internetové knihovny

Kramářské tisky lze využít jako pramen pro studium literatury, poskytují srovnávací materiál jak pro studium lidové tvorby, tak tzv. vysoké literatury a stávají se prostředníkem kulturní výměny mezi nimi. Jsou přínosným pramenem pro diachronní studium jazyka, pro sociální vědy, historii, muzikologii či etnologii. Je ale třeba přihlížet k jejich zvláštnímu charakteru. V mnoha případech jsou cennější tím, že poskytují reflexi událostí a společenských jevů spíše než aktuální faktografickou informací.
Zpracovávají témata aktuální pro své určené posluchačstvo, jímž byly většinou nižší společenské vrstvy, ale uchovávají také historické látky a postupy, pocházející často z barokní literární tradice a v některých případech mohou být i starší. To se týká především nábožensky zaměřených textů, kterých je ve sbírce většina (ačkoli výzkum se do nedávné doby zabýval spíše tzv. světskými tématy).

Jako kramářský tisk byl tak například rozšířen Svatováclavský chorál, připisovaný někdy v titulu arcibiskupu Arnoštovi z Pardubic. Dalším celkem, který nalezneme po celou dobu existence kramářské literatury, jsou písně se zázračnými motivy (Bydžovská 2008, 24–30), jež se tiskly až do přelomu devatenáctého a dvacátého století. Dlouhou tradici měly také písně kritizující módní výstřelky a úpadek mravů a nepochybně nejznámější písně o katastrofách
a vraždách, z nichž některé byly přes svoji původně zpravodajskou funkci přetiskovány
i mnoho desítek let po události.
Mezi nábožensky zaměřenou produkcí nalezneme především otisk katolické zbožnosti (protestantské tisky jsou výjimkou), a to jak texty přijatelné pro dobovou církev, tak pověrečné tisky. Nejvíce tisků je věnováno mariánské zbožnosti a poutním písním, uctívání Ježíše Krista, písním a modlitbám ke světcům, především k oblíbenému světci Janu Nepomuckému a svaté Anně. Tento typ literatury je často využíván také k propagaci poutních míst a slouží také jako dárek či suvenýr z vykonané pouti.
Není zde možné obsáhnout celou škálu témat, které se mohou v kramářských tiscích objevit. Z těch obskurnějších lze jmenovat například tisk Pražské roury (Podskalák, Josef: Pražské roury. Tiskem a nákladem V. Augusty v Litomyšli, pravděpodobně konec 80. nebo počátek 90. let devatenáctého století. Sign. KNM KP 6558), týkající se plánů na vybudování moderního vodovodního a kanalizačního systému v Praze v osmdesátých letech devatenáctého století nebo odkaz na mariánské zjevení, které se opakovaně odehrálo ve středočeské obci Mcely v letech 1849 a 1850 a ve své době se těšilo určité pozornosti, brzy ale upadlo
v zapomnění. Tisk je dokladem snahy o propagaci Mcel jako mariánského poutního místa. (Loučící píseň k Panně Marii na poslední den Májové pobožnosti Mariánské pro osadu Mcelskou. Tištěná na žádost jednoho bratra třetího řádu sv. Otce Františka. (Jindřich J. B.). Tisk u Jos. Zwickla v Mladé Boleslavi, 1858. Sign. KNM KP A 173/1.)
Aby bylo možno se v materiálu orientovat a využít jak rozsáhlejší tematické celky, tak neméně zajímavé jednotliviny, je v popisu digitalizovaného tisku tvořen podrobný předmětný odkazový aparát – lze vyhledávat data, obsažená v tiscích, zeměpisné názvy jmenované
v textu, jména osob, odkazy na světce a biblické postavy. Podrobně jsou zpracovávána obecná předmětová hesla a pro základní orientaci také tzv. témata, která sjednocují kolekce tisků podle společné tematiky (např. války, revoluční rok 1848, světci).
Oproti původnímu lístkovému katalogu se snažíme doplnit také krátké shrnutí obsahu, které je určeno obzvláště laikům, ale slouží zároveň ke zkvalitnění plnotextového vyhledávání.
Kromě výše zmíněných možností je možno vyhledávat dle počátků textu (incipitů) v přepisu do současného pravopisu i původní formě, textů na titulních listech (též v obou variantách přepisu), nápěvů písní (tedy incipitů písní, dle kterých se měl text zpívat), jsou-li uvedeny.
Lze se orientovat podle údajů o tisku (rok tisku, místo tisku, tiskař), zvlášť jsou uvedeni knihkupci a nakladatelé, dřívější majitelé (provenience) a samozřejmě autor, který ovšem
v naprosté většině případů zůstává anonymní. Do jisté míry lze vyhledávat také námět titulních obrázků, kterými jsou tisky vyzdobeny. Nejucelenějším pramenem pro ikonografii kramářských tisků je nedávno vydaný dodatek ke Katalogu kramářských tisků Etnologického ústavu AVČR (Holubová 2012. Por. Kopalová–Holubová 2008).
Internetová knihovna tak zvláště za předpokladu, že se bude dařit ji doplňovat o další tisky, poskytuje možnosti podrobného strukturovaného vyhledávání, které by v databázi obsahující více druhů dokumentů nebylo možné. (Příkladem mohou být projekty, které se svým zaměřením částečně překrývají s databází kramářských tisků: Manuscriptorium. Evropská digitální knihovna rukopisů. Přístupná z: http://www.manuscriptorium.com či Kramerius – kooperační projekt pro digitalizaci periodik a monografií. Kramerius Národní knihovny ČR je přístupný z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius.)

Zpracování dat pro digitální knihovnu

V průběhu trvání projektu se podařilo pro databázi naskenovat 3783 dokumentů, tedy zlomek celkového počtu tisků uchovávaných v Knihovně Národního muzea. Databáze byla ale zamýš­lena jako otevřená i pro další instituce, které by projevily zájem se na projektu dále podílet. Sbírka KNM, ač je rozsáhlá, si v žádném případě nemůže dělat nárok na úplnost a tak by spojení záznamů z více zdrojů, ať už doplněných obrazovými daty či nikoli, bylo do budoucna velkým přínosem pro badatele.
V rámci projektu byla pro zpracování kramářských tisků pro využití v databázi zpracována metodika a vytvořen program pro zpracování bibliografických záznamů Ignis, (Dostupný na internetové adrese http://code.google.com/p/ignis/, na této adrese je zpřístupněna i metodika zpracování dat v editoru Ignis, certifikovaná ministerstvem kultury České republiky.) který je volně k dispozici.
Pro zápis dat byl zvolen XML formát mezinárodní iniciativy TEI, (Text Encoding Initiative, dokumenty jsou přístupné na stránkách iniciativy: www.tei-c.org.), přestože se
v počátcích projektu uvažovalo také o využití knihovnického formátu MARC21. (Více ke zpracování bibliografických záznamů viz: Bydžovská 2012, 29–38) K získání software či
v případě zájmu o další informace je také možno se obrátit přímo na pracoviště v Národním muzeu v Praze.
Na základě popisu textových dokumentů TEI již v době tvorby projektu fungoval mezinárodní projekt virtuální knihovny rukopisů a starých tisků Manuscriptorium, který zaštiťuje Národní knihovna České republiky, a byla u něj zaručena možnost připojení většího množství obrazů k jednomu záznamu. Formát také umožňoval větší volnost při tvorbě šablon samotného záznamu, kramářské tisky mají oproti běžné knižní produkci určité zvláštnosti, dost často chybí základní nakladatelské údaje, autoři a další náležitosti, podle kterých je možné běžnou tištěnou produkci popsat a vyhledávat, a umožňoval také jemněji strukturovat odkazy na obsah.
V neposlední řadě je také možno díky struktuře zápisu v XML mnohem efektivněji vytvořit šablonu pro popis konvolutů, které bylo třeba zpracovat a představit jako celek, aby jimi bylo možno listovat podobně jako v knize a zachovaly si tak výpovědní hodnotu nejen o obsažených tiscích, ale také o svém původním majiteli.
Výhodou XML je také to, že jsou data ukládána v prostém textu, ve kterém je informace strukturována pomocí tzv. elementů. Jde tedy o relativně úsporný a trvanlivý způsob uložení dat. Struktura XML zaručuje možnost jejich převodu do jiných databází, ať speciálně vytvořených, tak již užívaných. Při tvorbě metodiky se přihlíželo k možnosti snadné převoditelnosti dat mezi formátem TEI a knihovnickým formátem MARC21 (porovnání možností obou typů zpracování a jejich interoperability viz: Kašparová 2009, 37–43), a zároveň k zachování kompatibility se zmíněnou virtuální knihovnou Manuscriptorium, se kterou je v případě tvorby bibliografických záznamů dle metodiky vytvořené v Knihovně národního muzea možno spolupracovat.
V budoucnu bude možné výsledný bibliografický záznam rozšířit i o plné texty tisků, jejichž tvorba v současné době není možná z důvodu finanční a personální náročnosti.
Rozhraní pro zpracování záznamů Ignis – XML Record Editor je volně dostupné pod open source licencí, je tedy možné je bezplatně používat a upravovat za předpokladu, že upravený program bude zveřejněn pod stejným typem licence. V blízké budoucnosti hodláme za stejných podmínek vytvořit i jednoduchý databázový systém pro správu dat a možnost generovat tiskové výstupy, bude jej tedy možno využívat i jako alternativní nástroj pro zpracování
a správu sbírek kramářských tisků v institucích.
Cílem projektu internetové knihovny kramářských tisků je zveřejňování tohoto zajímavého materiálu odborné i laické veřejnosti, ale v neposlední řadě má sloužit jako pomůcka pro odborné pracovníky, kteří se s tímto často opomíjeným pramenem setkávají ve své praxi.
V současnosti pracujeme na zkvalitnění knihovny doplňováním dalších záznamů ze sbírek Knihovny Národního muzea a plánujeme rozšíření stránek knihovny o materiály související se studiem kramářských písní. V blízké době bude zveřejněna bibliografie kramářských tisků, která bude nadále doplňována o nové přírůstky.
Knihovna Národního muzea je otevřena případnému zájmu dalších institucí o spolupráci na dalším vývoji projektu. Rozšíření knihovny o další sbírky by podstatně rozšířilo její kvalitu a využitelnost odbornou veřejností.

Literatura

Bezděk, Karel – Ryšavá, Eva
1983 České kramářské písňové tisky, jejich bibliografické zpracování a ukázka bibliografie 19. století. Sborník Národního muzea v Praze – Řada C – literární historie, 1983 sv. XXVIII, č. 4, s. 173–187.

Bydžovská, Iva
2008 Pohádkové a zázračné motivy v kramářských písních. In Sdružení knihoven České republiky. Rok 2009. Kubíček, Jaromír ed. Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 24–30.
2012 Digitální knihovna kramářských tisků Špalíček. In Problematika historických a vzácných knižních fondů 2011. Sborník z 20. odborné konference, Olomouc, 20.–21, září 2011. Krušinský, Rostislav ed. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci a Sdružení knihoven České republiky, s. 29–38.
Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/import/konf20/03bydzovska.pdf

Holubová, Markéta
2012 Katalog kramářských tisků II. Biblická a křesťanská ikonografie. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky.

Kašparová, Jaroslava
2009 Kompatibilita, interoperabilita formátu MARC ← → TEI a katalogizace starých tisků. Problematika historických a vzácných knižních fondů 2008: sborník z 17. odborné konference, Olomouc, 5.–6. listopadu 2008. Olomouc: Vědecká knihovna, Brno: Sdružení knihoven České republiky, s. 37–43.

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století: Díl 2, Tisky z let 1501–1800: Část 6, Písmeno P – píseň. Praha: ČSAV, 1956. Čís. 6688-12820.

Kopalová, Ludmila – Holubová, Markéta
2008 Katalog kramářských tisků. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky.

Prameny

Podskalák, Josef: Pražské roury. Tiskem a nákladem V. Augusty v Litomyšli, pravděpodobně konec 80. nebo počátek 90. let 19. století. Sign. KNM KP 6558.

Loučící píseň k Panně Marii na poslední den Májové pobožnosti Mariánské pro osadu Mcelskou. Tištěná na žádost jednoho bratra třetího řádu sv. Otce Františka. (Jindřich J. B.). Tisk u Jos. Zwickla v Mladé Boleslavi, 1858. Sign. KNM KP A 173/1.
Nová píseň o jednom opilým mužovi, všem velkého trunku užívajícím, a zlých pohrůžků na manželku k uvarování na světlo vydaná. Vytištěná roku tohoto.
Název: Internetová knihovna kramářských tisků Špalíček
Špalíček – Internet Library of Broadside Prints

Ukázka části záznamu ve značkovacím jazyce XML:
<repository>Knihovna Národního muzea</repository>
<idno>KP A 187/1</idno>
<summary>
<term type=“genre“>Kramářská píseň</term>Rozhovor ženy s mužem opilcem. Žena si stěžuje na bídu, muž chce dál popíjet. Žena dostane v závěru poučení s opilým manželem nediskutovat, neboť je to marné a jediným výsledkem jsou pohmožděniny.<term type=“topic“>manželství</term>
<term type=“keyword“>opilství</term>
<term type=“topic“>alkoholismus</term>
<term type=“keyword“>domácí násilí</term>
<term type=“keyword“>pivo</term>
<term type=“keyword“>hospoda</term>
</summary>
<rubric>Nowá pjseň<lb/> o gednom<lb/> opilím mužowy,<lb/> wssem welkeho trunku vžiwagjcým,<lb/> a zlych pohrussku na manželku k v=<lb/>warowánj na swětlo wydaná.<lb/> Wytisstěná roku tohoto.</rubric>
<colophon/>
<incipit>Ach můg milej manželičku gsy=<lb/>li tu geště, zdaliž newjss že<lb/> máss ženu a děti w městě,</incipit>
<q type=“melody“>
<note>Má svou povědomou notu.</note>
</q>
<note type=“strophes“>[17] slok</note>
</msItem>

„Špalíček” – a ponyvanyomtatványok prágai internetes könyvtára
(Összefoglalás)

A ponyvanyomtatványok internetes könyvtára („Špalíček”) a Cseh Kulturális Minisztérium Kutatás és fejlődés című projektumának eredményeként jöhetett létre 2008–2011 között. Napjainkban 3783 önálló nyomtatvány és kolligátum, összesen körülbelül 40 ezer kép megtekintését teszi lehetővé az érdek­lődők számára.
A Cseh Nemzeti Múzeum Könyvtára kezeli az ország leggazdagabb ponyvanyomtatvány-gyűjteményét, amelyből mindössze egy viszonylag szűk válogatás férhető hozzá a digitális anyagban. Egy 35 ezer feldolgozott és 15 ezer feldolgozatlan nyomtatványt tartalmazó gyűjteményről van szó, amelyek zömét a 17. század és a 20. század elején megjelent énekes ponyvanyomtatványok alkotják. Az egész gyűjtemény katalóguscédulákon van feldolgozva, amelynek digitalizálását egyelőre nem sikerült megvalósítani. A fő katalóguson kívül, amelyben a nyomtatványokat a kezdőszavak (incipit) szerinti sorrendben helyezték el, gazdag hivatkozási apparátust is tartalmaz, amely nagyban megkönnyíti a kutatók munkáját.
A katalógusokban és a hivatkozási regiszterekben felhalmozott információk hozzáférhetővé tétele volt a digitális könyvtár létrehozását illetően az elsődleges impulzus. A jövőben tervezzük az internetes könyvtár kiegészítését további, a Nemzeti Múzeum Könyvtárában található nyomtatványokkal, s ameny­nyiben lehetőség adódik rá, más intézmények gyűjteményében található ponyvanyomtatványokkal is, mivel az említett múzeum gazdag gyűjteménye távolról sem mondható teljesnek. Éppen ezért más intézmények együttműködését is szívesen vennék projektumunk keretében.
Az adatbázis alapját képező bibliográfiai metaadat XML formátumban lett létrehozva a nemzetközi TEI (Text Encoding Initiative a www.tei-c.org) oldalon.
A program a http://code.google.com/p/ignis/ oldalon szabadon hozzáférhető és letölthető. Rövidesen nyomtatási lehetőséggel is kiegészül, amely teljes kihasználtságra adna módot a ponyvanyomtatvány-gyűjtemények kezelője számára. Maga a digitális könyvtár a www.spalicek.net oldalon érhető el.
A közeljövőben a könyvtárnak ki kellene egészülnie a ponyvanyomtatványok leírásával, az ezekkel kapcsolatos irodalom bibliográfiájával és más anyagokkal, amelyek nagy segítségére lehetnek a digitális könyvtár használóinak, a ponyvanyomtatványok iránt érdeklődő laikus és szakmai közönségnek egyaránt.

(L. Juhász Ilona fordítása)

„Špalíček” – Die Prager Online-Bibliothek der Bänkelsangliteratur
(Zusammenfassung)

Die Prager Online-Bibliothek der Bänkelsangliteratur (das sog. „Špalíček”) entstand zwischen den Jahren 2008–2011 in dem Projekt Forschung und Entwicklung des tschechischen Ministeriums für Kultur. In der Bibliothek sind derzeit 3.783 Drucke und Konvolute sowie insgesamt ca. 40 000 Bilder für die Öffentlichkeit zugänglich. Die umfangreichste Sammlung dieser Art im Lande wird von der Bibliothek des Tschechischen Nationalmuseums verwaltet; daraus ist nur eine ziemlich kleine Auswahl in digitaler Form öffentlich einsehbar. Es handelt sich um eine Sammlung, die insgesamt aus 35.000 bearbeiteten sowie 20.000 unbearbeiteten Dokumenten besteht, deren Mehrheit Liedblätter darstellen, die zwischen dem 17. Jahrhundert und dem Anfang des 20. Jahrhunderts entstanden sind. Die gesamte Sammlung ist auf Katalogzetteln zugänglich; die Digitalisierung dieser Zettel lässt jedoch noch auf sich warten. Außer dem Hauptkatalog, in dem die Drucke anhand deren Anfangswörter (incipit) gegliedert wurden, enthält die Sammlung einen reichen Verweisapparat, der die Arbeit der Forscher wesentlich erleichtert. Der primäre Impuls, der die Entstehung der digitalen Bibliothek ausgelöst hatte, war die Erschließung der Kataloge und Verweisregister. Für die Zukunft wird die Erweiterung der Internetbibliothek durch weitere Drucke aus dem Bestand des Nationalmuseums geplant. Falls es möglich sein wird, werden wir in diesen Prozess auch Dokumente aus Sammlungen anderer Institutionen mit einbeziehen, da man den ansonsten reichen Bestand des erwähnten Museums keineswegs als vollständig bezeichnen kann. Gerade deswegen würden wir die Mitwirkung anderer Institutionen im Rahmen unseres Projektes sehr willkommen heißen.
Die Metadaten, die die Grundlage der Datenbank bilden, wurden im Format XML auf der internationalen TEI-Seite (Text Encoding Initiative a www.tei-c.org) kreiert. Das Programm ist auf der Seite http://code.google.com/p/ignis/ frei zugänglich und herunterladbar. Bald wird das System um eine Druckfunktion ergänzt, wodurch ein weiterer Schritt in die Richtung der vollen Nutzbarkeit getan wäre. Die digitale Bibliothek selbst ist auf der Webseite www.spalicek.net erreichbar.
In der näheren Zukunft sollte die Bibliothek um die Beschreibung der Bänkelsangartikel sowie um deren Bibliographie und anderer Materialien erweitert werden – dies würde für die Bibliotheksnutzer, sowohl für das Laien- als auch für das Fachpublikum, eine große Hilfe bedeuten.

(Übersetzt von Máté Csanda)